Škola noci 6 - Pokoušená

Byl to ten samý hrad. O tom nebylo pochyb. Pomerančovníky překypovaly ovocem. Foukal tu chladný vánek. Ve středu stála kašna ve tvaru nahé ženy se zvednutýma rukama. Už jsem ji viděla podruhé. Najednou jsem si uvědomila, proč je mi tak povědomá. Připomínala mi Nyx, nebo alespoň tvář, kterou jsem viděla byla stejná, jako měla bohyně. A pak jsem si vzpomněla, co jsem slyšela o tomhle místě-bylo to starověké sídlo upíří Vysoké rady. Dávalo tedy smysl, že kašna vypadala jako naše bohyně. Chtěla jsem si vedle ní sednout a zhluboka vdechovat vůni citrusových plodů a mořského vzduchu. Nechtěla jsem se otočit, ale moje střeva mi říkala, abych se otočila-a uviděla, koho jsem si myslela, že uvidím. Ale stejně, jako když se valí z kopce velká ledová koule, jsem se nemohla zastavit. Otočila jsem se směrem, kterým mě vedla má duše. číst dál

"Ach, nebuď tak hnusná, Afrodito," řekla Stevie Rae. "Víš, že všechna mláďata dostanou pasy, jakmile jsou Označeni. Je to součást celého procesu ´Jsem emancipovaný teenager´." číst dál

"Nelíbí se mi to," řekl Stark. číst dál

"Chceš taky Colu?" Zavolala jsem přes rameno na Starka, který na mě netrpělivě čekal ve velmi tiché a velmi podivné hlavní místnosti na dívčí koleji. Říkám podivné, protože tam bylo ticho, i když tam byla spousta mláďat. Holky i kluci, seděli ve skupinkách na židlích a koukali na plochou televizi. Vážně. Jen seděli a zírali. Nemluvili. Nesmáli se. Nic. Vzhlédli, když jsme se Starkem vešli do místnosti. Vlastně jsem si byla jistá, že někteří z nich se na nás nenávistně podívali, ale nic neřekli. číst dál

"Heathe, co tady děláš?" číst dál

Probuzení bylo těžké. I v tenké oblasti mezi vědomím a nevědomím, ještě předtím, než se plně projevila bolest, která soužila jeho tělo, Rephaim stále cítil její vůni. číst dál

"Ne! Nepotřebuju žádný lůžko v nemocnici," opakovala jsem už potřetí Starkovi, který kolem mě pořád běhal a strachoval se. "A navíc už tady nejsou žádné přistýlky." číst dál

Školní ošetřovna nebyla moc velká. Vlastně to byly tři malé místnosti. Jedno patro na jednom z mnoha, v budově profesorů. Takže nebylo překvapením, že zraněná mláďata byla rozeseta po všech pokojích. Šokující bylo vidět další tři lůžka, se zraněnými mláďaty, která byla umístěná v chodbě. Zraněná mláďata překvapeně zamrkala, když se naše skupinka objevila v chodbě. číst dál

Slyšela jsem, jak Stevie Rae zděšeně zalapala po dechu. Ale všichni jsme byly šokovaní. číst dál

Jízda zpět do Školy noci byla pomalá, divná a trapná. Byla pomalá, protože dokonce i když Shaunee zahřála kopyta koní, takže jsme mohly klusat dolů po dvacáté první ulici a doleva na ulici Světlá Utica (která byla úplně tmavá), šlo to těžce a cesta se táhla. číst dál