Když jsme se přiblížili ke šklebící se hlavě klauna, umístěného na předních dveřích Domu legrace, vzdálené výkřiky byly nahrazeny strašidelnou karnevalovou hudbou, jako z hrací skříňky. Hlasitě vyřvávala z útrob Domu legrace. Přistoupila jsem blíž k ústům a podlaha se posunula. Držela jsem rovnováhu a opřela se o zeď, ale ta se pod mýma rukama otočila. Když si moje oči zvykly na světlo, které procházelo ústy klauna za mnou, uvědomila jsem si, že jsem na otáčivé ploše, která vypadala jako by tu byla už věky. Plocha byla natřená střídajícími se červenými a bílými pruhy. Byly rozmazané a někde se smíchaly v růžovou.
číst dál