Zmačkala jsem papír a hodila ho proti zdi. Byla jsem vystrašená a frustrovaná. Dlouhými kroky jsem přešla k oknu a zkusila jsem zámek, abych se ujistila, že pevně drží. Necítila jsem se dost odvážně na to, abych otevřela okno a podívala se ven, ale zastínila jsem si rukama oči a podívala se do stínů, které se táhly po trávníku a připomínaly dlouhé, štíhlé dýky. Neměla jsem tušení, kdo mi tu nechal ten vzkaz, ale jedna věc byla jasná. Než jsem odcházela, zamknula jsem. A předtím, než jsem si šla lehnout viděla jsem, jak moje máma aspoň třikrát kontrolovala všechny okna a dveře.
číst dál