"Heathe, co tady děláš?"
Heath si sevřel hruď, jako by ho střelila a vydával zvuky, jako by lapal po dechu.
"Tvůj chlad mě zabíjí, baby!"
"Jsi hlupák," řekla jsem. "Jestli tě něco zabíjí, tak to naprostej nedostatek zdravého rozumu. Takže, co tady děláš? Myslela jsem, že jsi šel zapálit ty těla s Dariem a Shaunee."
"No chtěl jsem jim pomoct svou neobyčejnou nadlidskou silou." Zvedl na ni obočí. A pak se svalil na lavici vedle ní. "Ale Stark mě našel a řekl, že mě potřebuješ. Tak jsem tady."
"Stark se mýlil. Měl by ses vrátit a pomoct Dariovi."
"Vypadáš špatně, Zo," řekl a veškerý humor z jeho hlasu zmizel.
Povzdechla jsem si. "Mám za sebou spoustu věcí, to je vše. Ale to má za sebou každý z nás."
"Pomáhala si těm mláďatům, která měli nakopanej zadek," řekl.
"No, to, jo. Ale budu v pořádku. Prostě jen už potřebuju, aby dnešek skončil, abych se mohla konečně vyspat. To je všechno."
Heath mě chvíli mlčky pozoroval a pak mě chytil za ruku. Byl pro mě automatický reflex proplést si mé prsty s jeho.
"Zo, dost se snažím. Přivádí mě k šílenství to, že máš nějaký zvláštní vztah se Starkem. Něco co se mnou nemáš."
"Je to můj bojovník. Tento vztah můžu mít jen s upírem." Řekla jsem omluvně a bylo mi líto, že stále ubližuju klukovi, kterého jsem milovala už od základní školy.
"Jo, to už jsem slyšel. Jen jsem chtěl říct, že se snažím nějak vstřebat tu věc se Starkem, ale je to pro mě dvakrát tak těžké, když mě od sebe odstrkuješ."
Nevěděla jsem co říct, i když jsem přesně věděla, co tím myslí. To byl důvod, proč ho sem Stark poslal. Heath chtěl, abych z něj pila. Stačilo, abych na to pomyslela a začali se mi sbíhat sliny a dýchala jsem rychleji.
"Vím, že to chceš." zašeptal.
Sklopila jsem oči a podívala se dolů na naše sepjaté ruce. V slabém světle v jídelně byla tetování na mých dlaních skoro neviditelná a naše ruce vypadaly tak obyčejně. Tak jako už tolik let. Sevřel se mi žaludek.
"Ty víš, že to chci." zašeptal.
Setkala jsem se s jeho pohledem a zašeptala. "Já vím. Jen prostě nemůžu Heathe."
Čekala jsem, že vybuchne a naštve se, ale místo toho se zatvářil pokořeně. Jeho ramena poklesla a zavrtěl hlavou. "Řekneš mi jeden jedinej důvod, proč bys nemohla?"
Zhluboka jsem se nadechla a řekla mu celou pravdu. "Protože se zrovna teď nechci zabývat sexem."
Překvapeně zamrkal. "To je tvůj jedinej důvod?"
"Sex je pro mě dost důležitý důvod." řekla jsem.
"No, ne že bych o tom věděl něco z vlastní zkušenosti, ale vím, jak to myslíš."
Cítila jsem, jak se červenám. Heath byl ještě panic? Myslela jsem si, že potom co jsem byla označená a odešla žít do Školy noci, moje ex-BFF po něm dost jela. Vlastně jsem věděla, že do něj dělala.
"A co Kayla? Myslela jsem si, že jste se dali dohromady potom, co jsem odešla."
Pobaveně se usmál. "Ona chtěla. Ale ne, sakra ne. Nebyl jsem s Kaylou. Pro mě byla vždycky jenom jedna dívka." Pobavený úsměv ho opustil, ale usmál se na mě. "I když jsi teď velekněžka a už technicky vzato nejsi jen holka, pro mě jsi pořád moje holka."
Opět jsem nevěděla co říct. Vždycky jsem si myslela, že když se s někým budu poprvé milovat, bude to Heath. Ale parádně jsem to zpackala a ztratila jsem panenství s Lorenem Blakem, který byl doslova nevětší chyba mého života. Udělalo se mi nevolno a začala jsem se cítit provinile.
"Hele, přestaň myslet na Blakea. Nemůžeš změnit, co se s ním stalo, takže na to zapomeň."
"Ty si teď telepat?"
"Vždycky jsem byl schopnej dostat se ti do hlavy, Zoe." Jeho úsměv zmizel. "No, jen v poslední době to nezvládám."
"Omlouvám se za to všechno, Heathe. Nenávidím, když tě něco bolí."
"Už nejsem dítě. Zjistil jsem to, když jsme jeli do Tulsy. Když jsem byl v autě, stačilo mi, že tě před sebou vidím. Nemusí to být mezi námi snadné. Ale musíš být ke mně upřímná."
"Dobře. Chci být upřímná. Moc. A když ti říkám, že se z tebe prostě nemůžu napít, tak to je pravda. Nemůžu to udělat, když vím co se mezi námi děje. Nejsem připravená mít sex, i kdyby byl konec světa a celý svět se řítil do pekel, tak ne."
"Všechno se řítilo do pekel-mluvíš jako tvoje babička."
"Heathe, to že změníš téma neznamená, že si to rozmyslím. Nechci mít sex, takže z tebe nebudu pít."
"Proboha, Zo, nejsem idiot. Chápu to." řekl. "Nemáme sex. Strávili jsme spoustu let tím, že jsme neměli sex. Takže už s tím máme dost zkušeností."
"Znamená to víc, než že se navzájem chceme. Víš co otisk způsobuje nám oběma. Bylo to dost intenzivní, i když jsem byla tak zraněná, že jsem skoro zemřela. Kdybych se napila teď, bylo by to tak desetkrát intenzivnější."
Heath polkl a prohrábl si vlasy. "Jo, jo, já vím. A to je to, co říkám. Otisk je obousměrný, ne? Když piješ mou krev, cítíš, co cítím já a já cítím, co cítíš ty."
"Jo, ale je to celé o potěšení a sexu." řekla jsem.
"Dobře, tak místo toho, abysme se zaměřili na sex se budeme soustředit na tu část s potěšením."
Zvedla jsem na něj obočí. "Ty si chlap, Heathe. Odkdy se nesoustředíš na tu část se sexem?"
Místo, aby si z toho udělal legraci, jak jsem čekala, nasadil vážný výraz. "Kdy jsem tě nutil do sexu?"
"V domku na stromě."
"To jsi byla ve čtvrté třídě. To se nepočítá. Navíc si mě za to knokautovala." Neusmál se, ale v jeho hnědých očích zajiskřilo.
"A v autě loni v létě u jezera?"
"To se taky nepočítá, protože si měla nové bikiny. A já tě do ničeho netlačil."
"Ošahával jsi mě."
"Tak si toho neměla tolik ukazovat!" Odmlčil se a ztišil hlas na normální úroveň. "Vím, že jsme spolu už dlouho. Nemusíme mít sex. Chci s tebou mít sex? Sakra, jo. Chci s tebou mít sex, ale když furt myslíš na toho mizernýho Blakea. Udělal ti v hlavě binec. A teď máš strach ze všeho co má se sexem něco společného. A ty doopravdy nechceš mít sex se mnou. NE, sakra, ne." Položil mi prst na bradu a donutil mě podívat se mu do očí. "Slibuju, že to nebude o sexu, protože to, co máme ty a já znamená mnohem víc než sex. Dovol mi, abych to pro tebe udělal, Zoey."
Moje ústa se otevřela, ale než jsem se stačila zastavit, slyšela jsem se šeptat. "Tak jo."
Usmál se, jako by právě vyhrál ve sportce. "Výborně."
"Ale žádný sex." řekla jsem.
"Naprosto žádný. Stačí říct žádný sex. Sakra, moje prostřední jméno je žádný sex."
"Heathe." Dala jsem mu prst na rty, abych ho umlčela. "Nepokaz to."
"Ach, jo. V pořádku." zamumlal kolem mého prstu. Pak si sáhl do kapsy džínsů a vytáhl malý kapesní nůž. Sundal si kabát a otevřel nůž. Čepel vypadala podivně, jako dětská hračka v osvětlení jídelny.
"Počkej!" vykřikla jsem, když začal zvedat nůž ke krku.
"Co?"
"Um. Právě tady? Co teď děláme?"
Zvedl na mě obočí. "Co se děje? Nebude žádnej sex, pamatuješ?"
"Samozřejmě, že si vzpomínám," řekla jsem. "Já jen, že by sem někdo mohl přijít."
"Stark hlídá dveře. Nikdo se přes ně nedostane."
Byla jsem šokovaná. Chci říct, že vím, že to byl Starkův nápad poslat sem Heatha. Ale on hlídá dveře, abych měla s Heathem soukromí? To bylo tak-
Pach Heathovi krve mě praštil do nosu a všechny myšlenky na Starka se mi vykouřili z hlavy. Moje oči našli malou čárku červené krve, která byla mezi jeho krkem a ramenem. Položil nůž na stůl a s otevřenou náručí se otočil ke mně.
"Pojď sem, Zo. Teď je to jen ty a já. Na nikoho jiného nemysli. Ničeho se neboj. Pojď ke mně," opakoval.
Přesunula jsem se do jeho náruče a vdechovala jeho vůni: Heath, krev, touha, domov a moje minulost zabalené všechno v jednom silném a známém a objetí. Když se můj jazyk dotkl jeho krve, cítila jsem jak se otřásl a věděla, že potlačuje sténání čisté touhy. Váhala jsem, ale už bylo pozdě. Jeho krev mi explodovala v puse. Nešlo přestat, přitiskla jsem svoje rty na jeho kůži a pila. V tu chvíli jsem se nestarala o tom, že nejsem připravená na sex nebo že svět kolem mě bylo jen jedno velké klubko chaosu, nebo dokonce, že jsme byly v jídelně, zatímco Stark hlídal dveře (a pravděpodobně prožíval všechno, co jsem cítila i já). V té chvíli byl to jediné, o co jsem se starala, Heath. Jeho krev, jeho tělo a jeho dotek.
"Pššt." Heathův hlas zněl hluboce a trochu chraplavě, ale byl podivně uklidňující.
"To je v pořádku, Zo. Taky se mi to líbí, ale musíš být silná. Přemýšlej o tom, jak silná musíš být. Musíš být silná, pamatuješ? Obrovské množství lidí na tebe spoléhá. Já na tebe spoléhám, Stevie Rae na tebe spoléhá, Afrodita na tebe spoléhá, i když si myslím, že je to trochu děvka. Dokonce i Erik na tebe spoléhá-ne že bych se o něj staral..."
Heath mluvil dál a dál. A jak mluvil tak se stala podivná věc. Jeho hlas přestal být hluboký a chraplavý. Zněl stejně jako Heath-seděl tady a mluvil o normálních věcech a přitom jsem mu sála krev z krku. Pak, aniž bych věděla jak, pocit, který jsem měla, když jsem z něj pila se najednou změnil ze syrového sexu na něco úplně jiného. Něco, při čem jsem mohla myslet. Něco, co jsem mohla zvládnout. Nechápejte to špatně, stále jsem se cítila dobře. Opravdu ale jenom dobře. Pak se dobře zmírnilo v normálně a normálně v zvládnutelně. Takže když jsem se zase cítila silná, přestala jsem. Olízla jsem krvácející linii na Heathově krku. Moje sliny okamžitě zastavili Heathovo krvácení. Dívala jsem se na to, jak se malé rány začaly plést dohromady a jen mizející tenká růžová linka mohla světu prozradit, co se mezi námi přihodilo. Podívala jsem se na Heatha.
"Děkuju," řekla jsem.
"Kdykoliv," řekl. "Vždycky tady budu pro tebe, Zo."
"To je dobře, protože vždycky budu potřebovat, abys mi připomněl, kdo jsem."
Heath mě políbil. Byl to jemný polibek, ale byl hluboký a intimní, naplněný touhou. Věděla jsem, že se drží zpátky. Čekal na mě, až prohloubím polibek. Místo toho jsem ho ukončila a stulila se mu do náruče. Cítila jsem, jak si povzdechnul, ale pěvně mě objal.
Zvuk otevírání dveří do jídelny nás oba vyděsil.
"Zoey, měla bys jít na kolej. Čekají na tebe," řekl Stark.
"Tak jo, já jdu." řekla jsem a opustila jsem Heathovu náruč. Pomohla jsem mu nandat kabát.
"Měl bych najít Daria a kluky a poskytnou jim svojí úžasnou lidskou pomoc," řekl Heath. Stejně jako děti co něco provedli, jsme šli společně k místu, kde čekal Stark. Bezvýrazně držel otevřené dveře.
"Starku." Heath na něj kývl. "Dík, žes mě za ní poslal."
"Je to součást mojí práce," řekl Stark ostře.
"No, myslím, že si zasloužíš zvýšit plat," řekl mu Heath s úsměvem, pak se sklonil a políbil mě. Rychle mi řekl sbohem a spěchal ke dveřím, které vedly do hlavního areálu školního pozemku.
"To, že je to součást mojí práce neznamená, že se mi to líbí." Slyšela jsem, jak zamumlal Stark, zatímco jsme se dívali za odcházejícím Heathem.
"Takže, jak jsi říkal. Jdeme do mého pokoje." řekla jsem a šla svižně chodbou, která byla ta nejkratší k mé koleji. Stark šel za mnou a mezi námi bylo nepříjemné ticho.
"Takže," řekl nakonec a jeho hlas zněl napjatě. "Pila si z něj."
Mluvila jsem bez přemýšlení a směšná slova mi vycházela z úst automaticky. "Jo. Jo to sem dělala. Doslovně." Pak jsem se neuvěřitelně rozesmála.
Dobře, na mou obranu, cítila jsem se úžasně. Potom, co jsem vypila jeho krev, jsem se cítila stejně dobře, jako před tím, než přišel Kalona a zničil mi život.
"To není vtipné," řekl Stark.
"Omlouvám se, jen to byla špatná slovní hříčka," řekla jsem a znovu se zachichotala. Pak jsem k sobě přitiskla zuby, abych se nemohla smát.
"Budu předstírat, budu se hodně snažit předstírat, že ses teď nehihňala, a že to co jsem tam cítil, se nikdy nestalo," řekl Stark napjatým hlasem.
I přes vypitou krev a spěch jsem pochopila, že to muselo být pro Starka opravdu těžké, zažít jak si užívám s jiným klukem. A to mě jen přivedlo k tomu uvědomit si, jak blízcí si s Heathem ve skutečnosti jsme. Vzala jsem Starka za ruku. Zpočátku byl chladný a ztuhlý a sotva mi stisk vrátil, ale jak jsme pokračovali v chůzi, pomalu rozmrznul a uvolnil se. Těsně předtím, než otevřel dveře na dámskou kolej jsem se na něj podívala a řekla: "Děkuju ti za to, že jsi můj válečník. Děkuju za to, že jsem teď silná, i když ti to ublížilo."
"Rádo se stalo, má paní." usmál se na mě, ale jeho úsměv byl opravdu, opravdu smutný.
2024 ©