Sága prokletých - Morová rána

S příchodem léta mohla Silje vidět údolí Prokletých v plné nádheře. Poprvé si uvědomila, jak je tu všechno krásné, a naučila se milovat hory, západy slunce, březové lesy a jezero – každá maličkost jí přinášela radost. číst dál

Když Tengel s Eldrid odešli, Silje vytáhla sešit od Benedikta. Pohladila obálku, kam nakreslila údolí Prokletých. Nikomu neřekla, na co ho používá, dokonce ani Tengelovi. číst dál

Druhý den ráno Eldrid přišla vyzvednout děti. Dohodli se, že u ní pár dní zůstanou. Dag už během noci vydržel trochu spát a Silje usoudila, že už nemá zadeček tak červený a bolavý jako předtím. Možná se jí to jen zdálo! Předchozí den je Tengel požádal, aby povolily „tu příšernou zavinovačku“, což bylo přání, proti kterému Eldrid bouřlivě protestovala. Každý přece ví, že dítě, které nebude pevně svázané v zavinovačce, bude znetvořené. Člověk musí dávat pozor, aby miminku nožičky narostly rovně! Přišel snad o rozum? číst dál

První noc v údolí Prokletých Silje ležela dlouho vzhůru a poslouchala, zda venku neuslyší nějaký šramot – ale všude bylo ticho. Ale protože byla tak napjatá, tak i to ticho jí připadalo zlověstné. Není venku něco, něco nevýslovně hrozného, co vyčkává, až usne, aby to mohlo zabušit na zeď a vyděsit ji k smrti? Měla hrozný strach, i když – jakmile přijeli – tajně požehnala domu všemi způsoby, které znala. Na lavici položila křížem dřevěné lžíce, nakreslila kříž nade dveřmi a pak z kusu dřeva vyrobila ještě jeden kříž, který položila vedle ohně – rovnou oslepí každého zlého ducha, který by se sem pokusil vstoupit komínem. číst dál

Charlotte Meiden zamyšleně seděla a koukala z okna na zchátralé pozůstatky katedrály Nidaros. Od požáru, který v roce 1531 způsobil rozsáhlou škodu, se zdálo, že se nikdo nehodlal namáhat s opravou téhle obrovské stavby. Byl to hlavně důsledek toho, jak byla země vyčerpaná z dopadů reformace, hladomoru a nesčetných morových epidemií. Dnes se využívaly jenom některé menší části katedrály a většina jich ležela v rozvalinách. číst dál

Na statku to šlo od desíti k pěti. Abelone začala pravidelně navštěvovat sousední statky a někdy mezi Vánoci a Novým rokem zjistila, že děti možná nebyly pokřtěny. číst dál

Zamyšlený muž sedící na protější straně ohně se zhluboka nadechl a začal vyprávět svůj příběh. číst dál

Tengel od Prokletých? Ledové úponky strachu se jí začaly plazit po zádech a zaplavil ji pocit hrůzy. Hlavou se jí honily vzpomínky na všechny nedávné poznámky a varování. číst dál

Studené, suché zimní klima ukončilo mor. Mor potřebuje vlhkost, teplo a hnilobu, aby mohl vzkvétat. Slyšeli o dalších ojedinělých případech, ale pak se zcela vytratil jako ranní mlha. číst dál

V období, které následovalo, mohla Silje pracovat v kostele tři dny v týdnu. I když Benedikt by byl raději, kdyby ji tam měl každý den, protože lidé na něj začali dotírat a vyptávat se, jestli už to bude brzy hotové. Rozčiloval se kvůli těm „neotesaným, nevzdělaným barbarům“, kteří nechápali, že „umělec nemůže pracovat pod tlakem“. číst dál