Jasperovy hosty jsem za ty dva slunečné dny co již byli ve Forks moc často neviděl. Domů jsem chodil jen proto, aby se o mě Esme nebála. Kromě toho stejně jsem spíše vypadal jako přelud než jako upír. Vznášel jsem se neviditelně ve stínu, odkud jsem pozoroval objekt mé lásky a posedlosti – odkud jsem ji mohl vidět a slyšet ji v myšlenkách těch šťastných lidí, kteří mohli být okolo ní ve slunečním světle, kteří se mohli náhodně dotýkat hřbetu její ruky. Nikdy na takovýto kontakt nezareagovala, její ruce byly totiž stejně teplé jako jejich.
číst dál