Eragon

Útržky Stínových vzpomínek se dál míhaly Eragonovou myslí. Zaplavil ho vír temných událostí a citů, takže nedokázal uvažovat. Byl do něj ponořen a nevěděl, kdo je ani kde se nachází. Byl příliš zesláblý, aby se očistil od cizí bytosti, která zastřela jeho mysl. Násilné, kruté výjevy ze Stínovy minulosti se mu vynořovaly před očima a jeho duše zmučeně křičela při pohledu na krvavé scény. číst dál

„Už to začalo,“ řekla Arya se zarmouceným výrazem. Oddíly ostražitě stály v řadách s nachystanými zbraněmi. Orik se ohnal sekerou, aby se ujistil, že má kolem sebe dostatek místa. Arya zasadila šíp do zářezu a byla připravená vystřelit. číst dál

Safira do Eragona silně šťouchla čumákem, aby ho vzbudila a poškrábala ho svou drsnou čelistí. „Au!“ vyjekl Eragon a prudce se posadil. Až na slabé světlo vycházející ze zastíněné lucerny byla v jeskyni tma. Venku v dračí hale se třpytil tisícem nejrůznějších barev Isidar Mithrim, osvětlený pásem luceren. číst dál

Třetího dne ráno se Eragon vykulil z postele plný sil a energie. Připásal si Zar’roc a přes záda si pověsil luk a poloprázdný toulec. Po klidném letu Farthen Dûrem se spolu se Safirou setkali s Orikem u jedné ze čtyř hlavních tronjheimských bran. Eragon se ho zeptal na Nasuadu. číst dál

V dračí hale na Eragona čekal nějaký trpaslík. Nejdřív se uklonil a zamumlal: „Argetlam,“ a pak řekl se silným přízvukem: „Výborně. Už jsi vzhůru. Čeká na tebe knurla Orik.“ Znovu se uklonil a odcupital pryč. Safira vyskočila z jeskyně a přistála vedle Eragona. V drápech držela Zar’roc. číst dál

Když se Eragon probudil, měl pokrývky shrnuté pod sebou, ale přesto mu bylo teplo. Safira spala na své dece a pravidelně oddechovala. číst dál

Eragon se na chodbě protáhl; po dlouhém sezení byl celý ztuhlý. Po něm do Ažihadovy pracovny vstoupila Dvojčata a zavřela za sebou dveře. Eragon pohlédl na Orika. „Je mi líto, že ses kvůli mně dostal do problémů,“ omlouval se. číst dál

Eragon vstoupil do vkusně zařízené dvoupatrové pracovny, obložené cedrovými knihovnami. K malému půvabnému balkónu se dvěma křesly a čtecím stolem se stáčelo tepané železné schodiště. Podél stěn a stropu visely bílé lucerny, aby se dalo dobře číst kdekoli v místnosti. Kamennou podlahu zakrýval oválný koberec se spletitými vzory. Za velikým ořechovým stolem na druhém konci pokoje stál muž. číst dál

Eragon se prudce posadil; v uších se mu ozvalo zavrčení. Safira sice ještě spala, ale oči se jí pohybovaly pod víčky a horní ret se jí chvěl, jako by se chystala znovu zavrčet. Usmál se a trhl sebou, když skutečně zabručela. číst dál

„Tudy,“ vyštěkl holohlavý muž. Ustoupil o krok, ale dýku dosud držel přitisknutou Murtaghovi pod bradou. Pak zabočil doprava a zmizel klenutými dveřmi. Válečníci ho opatrně následovali, ale nespouštěli z něj a Safiry oči. Koně odvedli vedlejší chodbou. číst dál