Becca Fitzpartick - Zavržený

Dveře se otevřely a znovu zavřely. Čekala jsem, že uslyším přibližující se kroky, ale jediný zvuk, který ke mně doléhal, bylo tikání hodin: klidné a pravidelné. číst dál

Neměla jsem ani tušení, kam Vee schoval. Musím myslet jako on. Kam bych ji na jeho místě zavřela já? číst dál

Uběhlo pět minut. Deset. Dvacet. Zmocnil se mě neodbytný pocit, že mě někdo sleduje, naskočila mi husí kůže. Napínala jsem zrak, aby mi ve stínech hemžících se kolem školy nic neuniklo. číst dál

„Kdo to byl?“ ptal se Patch. Brnělo mě v celém těle. Chvilku mi trvalo, než jsem si sesumírovala odpověď. číst dál

V neděli večer a navíc před jarními prázdninami bylo kino nabité k prasknutí. Zařadila jsem se do fronty na lístky a neustále se rozhlížela, jestli mě někdo nesleduje. Nikde nic podezřelého a všude plno lidí, to je dobrý úkryt. Patch se o Dabriu postará a nemám se čeho bát, ale ostražitost ještě nikomu neublížila. číst dál

Zajistila jsem za Patchem dveře řetízkem, přesunula pod ně židli a opěradlo zaklínila pod kliku. Ujistila jsem se, že jsou zamčená i okna. Dabriu sice těžko nějaké zámky zadrží a vlastně vůbec nevím, jestli po mně jde, ale cítila jsem se takhle bezpečněji. Chvíli jsem chodila po pokoji a pak zkusila telefon na nočním stolku. Zůstával hluchý. číst dál

Ležela jsem na zádech, tílko vlhké, ostrá tráva mě bodala do nahých paží jako drobounké čepele. Na obloze zářil srpek měsíce, zdálo se, že se výsměšně šklebí. Doléhal sem tlumený hřmot daleké bouřky, jinak bylo ticho. číst dál

Stála jsem v dolním podlaží Boovy herny. Zády ke zdi a tváří ke kulečníkovým stolům. Okna byla zatemněná a já nepoznala, jestli je noc nebo den. Z reproduktorů kvílel Stevie Nicks písničku o okřídlené bílé hrdličce a nástrahách věku sedmnácti let. Moje zjevení zčistajasna nikoho nepřekvapilo. číst dál

Za dvacet minut jsme už vstupovali do laciného motelu. Během cesty prudkým lijákem jsem s ním nepromluvila ani slovo. Déšť neutuchal a já pochybovala, že se v nejbližší době k autu vrátíme. Což znamená, že spolu v motelu strávíme zbytečně moc času. číst dál

Venku se mezitím citelně ochladilo. Lampy strašidelně hořely a nažluto barvily hustou mlhu, která se valila ulicemi. Gratulovala jsem si, že mě napadlo podívat se na předpověď počasí a vzít si deštník. Minula jsem výklady obchodů a dívala se na lidi, kteří se scházeli v okolních barech. číst dál