Období: červen 2011

Stihl jsem dorazit domů asi dvacet minut před tím, než máma s tátou vstali. Klícku jsem schoval až dozadu do šatníku, pod haldu oblečení, ale nechal jsem Madame Oktě dost otvorů na dýchání. Tam bude pavoučice v bezpečí: máma nechává úklid v mém pokoji na mně a moc se mi sem nehrne. číst dál

Nejlepší doba na krádež pavoučice nastane hodně brzy zrána. Vystoupení se táhne dlouho do noci, takže tou dobou bude většina členů Circo Mostruoso nejspíš spát – jistě do osmi do devíti. Vplížím se do tábora, najdu Madame Oktu, čapnu ji a zdrhnu. Kdyby to nešlo, kdyby se v táboře něco dělo, tak se jednoduše vrátím domů a pustím to z hlavy. číst dál

V neděli jsem Stevovi ani nezavolal. Mamince a tatínkovi jsem řekl, že jsme se trochu pohádali a právě proto jsem přišel domů dřív. Moc radost neměli, zvlášt z toho, že jsem šel domů sám tak pozdě v noci. Táta řekl, že mi zarazí kapesné a měsíc budu mít tvrdý režim. Neprotestoval jsem. Bral jsem to tak, že jsem z toho ještě vyšel dobře. Jen si představte, co by vyváděli, kdyby se dozvěděli o Circo Mostruoso! číst dál

Pan Hroozley (nebo Vur Horston, pokud to bylo jeho skutečné jméno) se usmál. „Vida,“ pokrčil rameny. „Odhalen. Nemělo by mě to tak překvapovat. Jednou se to stát muselo. Pověz, chlapče, kdo tě poslal?“ číst dál

Než jsem odešel z Olympu, rozhodl jsem se, že vyřídím pár číst dál

Létání je pro Poseidónova syna už tak dost špatná věc, ale vletět číst dál

Po soumraku jsme přistáli v parku Crissy Field. číst dál

Příšerné bylo, že jsem vážně pozoroval tu rodinnou podobu. Atlas číst dál

"Nikdy to nezvládneme," postěžovala si Zoe. "Postupujeme moc číst dál

"Řekni mi, až to skončí," zaúpěla Thalia. Oči měla pevně číst dál