Pád (Fallen) - Lauren Kate

Znovu sáhla mezi dívky a Luce se opět divila, jak rychle její prsty ťukaly do klávesnice. Vyhledávač se s ní snažil udržet krok. Listovala článkem po článku. Primární zdroj po primárním zdroji. Všechny se týkali rodu Grigoriů. Danielovo příjmení bylo všude. Zaplnilo celou obrazovku. Luce se cítila trochu zmatená. Vrátil se jí do paměti obrázek z jejího snu: jeho rozvinutá křídla, jak se ohřívalo její tělo tak, až z ní zbyl nakonec jen popel. číst dál

V úterý pršelo celý den. Černé mraky se hrnuly od západu a pokrývaly celou oblohu. Rozhodně nepomáhaly Luce projasnit si mysl. Liják přišel v mnoha vlnách-mrholení, krupobití a pak déšť. Nakonec déšť skoro ustal, ale pak to všechno začalo na novo. Studentům nebylo dovoleno chodit o přestávkách ven a Luce došlo, že se asi do konce roku zblázní. Uvědomila si to, když se její myšlenky začaly stáčet pryč od teorie jejích hodnot a začaly vypadat spíš nějak takhle: číst dál

Luce mohla slyšet kroky svých Conversek na chodníku. Cítila, jak jí vlhký vítr napjal černé tričko. Prakticky už cítila chuť horkého dehtu z čerstvě vybetonované části parkoviště. Když ale objímala dvě schoulené bytosti v blízkosti vchodu do Sword&Cross, všechno bylo zapomenuto. Ještě nikdy v životě neobjímala svoje rodiče tak ráda. číst dál

Daniel si založil ruce v bok. Sám pro sebe se chvíli smál. "Nevím," řekl nakonec. "Je to hrozná otázka." číst dál

V mlhavém soumraku, který padl na hřbitov, kroužil sup. Uplynuly dva dny od smrti Todda a Luce nebyla schopna jíst ani spát. Stála v černých šatech bez rukávů na hřbitově, kde se konalo shromáždění na počest Todda. Jako by ten příšerný hodinový obřad nestačil. Hlavně proto, že vnitřek kaple byl změněný na bazén, se obřad musel konat na ponurém bažinatém hřbitově. číst dál

"Bojíš se?" zeptal se Daniel. Měl hlavu nakloněnou na stranu a jeho světlé vlasy cuchal vánek. Držel ji kolem pasu. Jeho stisk byl zároveň pevný ale i jemný a lehký jako hedvábná křídla. Svými prsty se ho držela za krkem. číst dál

Dostali se až do zadní části knihovny, kde bylo všech 999 knih uspořádaných do jedné police barvy cínu. Penn se přikrčila a přejela prstem po hřbetech knih. Luce cítila chvění, jako by jí někdo přejel prstem po krku. Otočila hlavu a uviděla šedý pramínek. Ne černý, jaké byly obvykle stíny. Tenhle byl lehčí a tenčí. Ale stejně nevítaný. číst dál

"Na co čekáš?" zeptala se Penn sotva sekundu potom, co Roland s Danielem odešel. "Pojďme." Zatahala Luce za ruku. číst dál

V pondělí večer stála slečna Sophia na pódiu v největší třídě v Augustine. Pokoušela se dělat rukama loutky. Tohle bylo takzvané last-minute sezení pro studenty ve její třídě, kde učila náboženství. Luce měla co dohánět. Vynechala celý měsíc třídy. číst dál

O vteřinu později se dveře v místnosti otevřely a světlo z haly osvětlilo schodiště. Chodbou se ozývaly kroky. Luce cítila, jak jí Penn chytá za zadní stranu jejího trička. Pomalu jí přesunula k zadní polici. Čekaly se zadrženým dechem. Luce v rukou svírala Danielův soubor. Byly v pasti. číst dál