Když Luce odpověděla na zaklepání na její dveře v sobotu ráno, Penn jí padla do náruče. "Kdo by si pomyslel, že když otevřeš dveře, vypadnu z nich na tebe zrovna já, viď," omlouvala se a rovnala si brýle. "Měla bych přestat zapomínat, že se o kukátko neopírá. No nic. Mimochodem," dodala a rozhlédla se kolem. Přešla k oknu nad postelí Luce. "Není to tu špatný. Mínus ty barvy a tak."
číst dál