KDE JE KOUŘ 1/2

Napsal Jinny (») 24. 12. 2011 v kategorii Pád (Fallen) - Lauren Kate, přečteno: 779×

"Na co čekáš?" zeptala se Penn sotva sekundu potom, co Roland s Danielem odešel. "Pojďme." Zatahala Luce za ruku.

"Jít, kam?" zeptala se Luce. Její srdce stále zběsile bušilo z jejího rozhovoru s Danielem. A z pohledu na něj, jak odchází. Tvar jeho svalnatých ramen se zdál být větší, když ho viděla odcházet.

Penn lehce zaklepala Luce na stranu hlavu. "Haló? Knihovna-jak už jsem ti oznámila ve svém vzkazu ..." Podívala se prázdný výraz v tváři Luce. "Tys nedostala ani jeden z mých vzkazů viď?" Frustrovaně kopla nohou. "Já je ale podala Toddovi, aby ti je přes Cama podal."

"Pony expres." Cam se vklínil před Penn a postavil se k Luce se dvěma složenýma kousky papíru mezi jeho ukazovákem a prostředníkem.

"Dej mi pokoj. To tvůj kůň zemřel vysílením na silnici?" řekla Penn rozzlobeně, když reagovala na jeho poznámku. "Dala jsem ti je už před hodinou. Co ti trvalo tak dlouho? Ty sis je-"

"Samozřejmě, že ne." Cam si přitiskl uraženě ruku na svůj široký hrudník. Na prostředníčku měl velký černý prsten. "Pokud si pamatuješ, Luce se dostala do problému, když si vyměňovala vzkazy s Molly-"

"Nevyměňovala jsem si vzkazy s Molly-"

"Na tom nezáleží," řekl Cam. Zvedl složené vzkazy od Penn a konečně je podal Luce. "Měl jsem je u sebe v tvém nejlepším zájmu. Čekal jsem jen na vhodnou příležitost."

"No, děkuju." Luce si zastrčila vzkazy do kapsy a věnovala Penn, pokrčení ramen typu ´co se dá dělat´.

"Když už mluvíme o čekání na ten správný čas," řekl, "byl jsem nedávno venku a uviděl jsem tohle." Vyndal malou červenou šperkovnici a otevřel jí před Luce, aby se do ní mohla podívat.

Penn šťouchla do Luce ramenem, když se nakláněla, aby to taky viděla.

Uvnitř byl tenký zlatý řetízek a na něm byl kruhový přívěšek, který byl vyřezaný do tvaru hada. Na špičce byla jeho hlava.

Luce k němu vzhlédla. Dělal si z ní srandu?

Dotkl se přívěšku. "Myslel jsem na to, co se tehdy stalo ... chtěl jsem ti pomoct čelit tvému strachu," řekl a znělo to skoro nervózně. Měl strach z toho, že jeho dárek nepřijme. Má ho přijmout? "Jenom si dělám srandu. Prostě se mi líbil. Je unikátní. Připomněl mi tě."

Byl jedinečný. A taky velmi krásný. Luce dostala podivný pocit, že toho není hodna.

"Byl jsi nakupovat?" najednou se zeptala. Bylo jednoduší s Camem diskutovat o tom, jak opustil kampus, místo toho, aby se ho zeptala, Proč to dáváš zrovna mě? "Myslela jsem, že jeden z bodů reformy na téhle škole je, že tu všichni musíme zůstat přilepení."

Cam zvedl bradu a lehce se usmál. Smály se na ní i jeho oči. "Existují určité způsoby," řekl tiše. "Někdy ti to ukážu. Vlastně, mohl by ti to ukázat-dnes večer?"

"Came, miláčku," řekl hlas za ním. Byla to Gabbe. Vzala ho za rameno. Tenký pramen vlasů vepředu měla spletený do copu a připnutý za uchem. Vypadalo to jako dokonalá malá čelenka. Luce na to koukala žárlivě.

"Potřebuju tvojí pomoc," předla Gabbe.

Luce se rozhlédla a uvědomila si, že kromě nich už všichni třídu opustili.

"S malou párty, kterou později pořádám ve svém pokoji," řekla Gabbe a opřela si bradu o Camovo rameno, když se podívala na Luce a Penn. "Přijdete, že jo?"

Gabbe, jejíž ústa vypadala lepkavě, díky jejímu lesku na rty a jejíž blond vlasy nedovolily žádnému klukovi jí odmítnout se teď dívala na Luce. I když Daniel říkal, že se mezi nimi nic neděje, Luce věděla, že s touhle holkou se nikdy přátelit nebude.

Navíc neměla ráda nikoho, kdo bude na její párty, zvlášť když věděla o pár lidech, kteří tam pravděpodobně přijdou ...

Nebo přijme nabídku Cama? Opravdu jí naznačil, že by jí mohl propašovat ven? Zrovna včera po třídě kolovala fáma, že Jules a Phillip -pár s probodnutými jazyky- se neukázali na hodině slečny Sophie. Zdálo se, že se v noci pokusili opustit školní areál. Šli někam na tajnou schůzku, ale něco se pokazilo-teď byli v nějakém typu samovazby, o jejímž umístění nevěděla ani Penn.

Nejpodivnější bylo, že slečna Sophia -která obvykle netolerovala pomlouvání- neokřikla šíleně pomlouvající studenty během její hodiny. Bylo to skoro jako by na téhle škole chtěli, aby si studenti představili ten nejhorší možný trest za porušení nějakého z jejich diktátorských pravidel.

Luce polkla a podívala se na Cama. Nabídl jí rámě a úplně ignoroval Gabbe i Penn. "Tak jak, prcku?" zeptal se jí a znělo to tak typicky Hollywoodsky, že Luce úplně zapomněla, co se stalo Jules a Phillipovi.

"Promiň." řekla Penn a stoupla si mezi Luce a Cama. Pak začala tahat Luce za loket pryč. "Už máme jiné plány."

Cam se podíval na Penn, jako by se snažil přijít na to, kde se tu najednou vzala. Vždycky dokázal najít způsob, jak udělat, aby se Luce cítila jako lepší a báječnější verze sama sebe. A ona si zase vždycky dokázala najít cestu k Danielovi, který měl na ní účinek přesně opačný.

Gabbe se stále vznášela vedle Cama, ale stisk Penn byl stále silnější, tak nakonec jen Luce mávla rukou ve které držela dárek od Cama. "Em, možná příště! Díky za ten řetízek!"

Odcházeli a nechali za sebou Cama a Gabbe zmateně stát. Penn a Luce vyšly z Augustina. Byl to strašidelný pocit být sám v tmavé budově takhle pozdě v noci. Luce trochu přidala do kroku a její sandály pleskaly po schodech. Cítila, že Penn před ní přidala taky.

Venku bylo větrno. Sova houkala z koruny palmového stromu. Když míjeli duby, které rostly kolem budovy, zamotávali se do úponků španělského mechu, které připomínaly zamotaný pramen vlasů.

"Možná příště?" Penn napodobila hlas Luce. "Co to bylo?"

"Nic ... já nevím." Luce chtěla změnit téma. "Zato ty jsi mluvila velmi noblesně, Penn," řekla se smíchem, když jí vlekla hřištěm. "Jiné plány ... myslela jsem, že sis minulý týden na té párty užila docela zábavu."

"Pokud by sis přečetla mou nedávnou korespondenci, věděla bys, že máme důležitější věci na práci."

Luce si vyprázdnila kapsy a objevila nespotřebovaný pytlík arašíd M&M. Nabídla je Penn, která se zachovala jako typická Penn-řekla, že doufá, že je to hygienické, ale snědla je.

Luce rozložila první vzkaz od Penn, který vypadal jako okopírovaná stránka z jednoho ze souborů z podzemního archivu:

Gabrielle Givens

Cameron Briel

Lucinda Price

Todd Hammond

Předchozí umístění: všichni ze severovýchodu, s vyjímkou T. Hammonda (Orlando, Florida)

Arriane Alter

Daniel Grigori

Mary Margaret Zane

Předchozí umístění: Los Angeles, Californie

Skupina, kde byla Lucinda přišla do Sword&Cross 15.září tohoto roku. Druhá dorazila 15.března o tři roky dříve.

"Kdo je Mary Margaret Zane?" zeptala se Luce a ukázala na jméno.

"Velmi ctnostná Molly," řekl Penn.

Molly se jmenuje Mary Margaret? "Není divu, že je tak naštvaná na svět," řekl Luce. "Odkud tohle všechno máš?"

"Našla jsem to v jedné z těch krabic, které přinesla slečna Sophia," řekla Penn. "Tohle je její rukopis."

Luce se na ní podívala. "Co to znamená? Proč je nutné, aby se to zaznamenalo? Já jsem si myslela, že data našich příjezdů jsou v našich složkách."

"Jo to jsou. Nemůžu to pochopit," řekla Penn. "Myslím, že jste se objevili ve stejné době někde jako děti. Máte spolu něco společného."

"Já s nimi nemůžu mít nic společného," řekl Luce a představila se vzhled Gabbe. Její tvář byla nezapomenutelná.

Penn se poškrábala na bradě. "Když se tu ukázali Arriane, Molly a Daniel, už se znali. Myslím, že pocházeli z jednoho sirotčince na půli cesty v LA."

Někde tady byl klíč k příběhu Daniela. Museli mít spolu společného víc, než jen stejný dům v Kalifornii. Vzpomněla si na hrůzu v jeho očích, když zjistil zájem Luce něco se o něm dozvědět. Z toho všeho měla pocit, že to co dělá s Penn je nezralé a zbytečné.

"Jaký má tohle všechno smysl?" zeptala se Luce otráveně.

"Proč by slečna Sophia shromažďovala všechny tyhle informace? Může si je dohledat. Slečna Sophie dorazila na Sword&Cross ve stejný den jako Arriane, Daniel a Molly ..." Hlas Penn se vytratil. "Kdo ví? Možná, že to nic neznamená. Po tom málu v Danielově složce mě napadlo, že ti ukážu všechno, co jsem našla. Proto taky vzkaz B."

Ukázala směrem k druhému vzkazu v ruce Luce.

Luce si povzdechla. Část jejího já chtěla s tím hledáním ohledně Daniela přestat. Cítila se trapně. Druhá část, ta průbojnější, ho ale chtěla poznat lépe ... bylo mnohem lepší podlehnout té druhé. Kdyby na to přišel, měla by další důvod cítit se trapně.

Pohlédla na druhý vzkaz. Byla to fotokopie staré karty z katalogy knihovny.

Grigori, D. Strážce:Mýtus středověku

Evropa, Seraphim Press, Řím, 1755

Pořadové číslo: R999.318 GRI

"Zní to, jako by byl jeden z Danielových předků učenec," řekla Penn a četla Luce přes rameno.

"Musí to být tak, jak říkáš," řekla Luce přes její dech. Podívala se na Penn. "Řekl mi, že jeho rodina studovala náboženství. To musí být to, co měl na mysli."

"Myslela jsem, že je sirotek-"

"Neptej se mě na to," řekla Luce a mávla rukou. "Je to pro něj choulostivé téma." Přejela prstem po titulu knihy. "Co je Strážce?"

"Je jen jeden způsob, jak to zjistit," řekla Penn. "I když asi budeme litovat. Zní to jako nejnudnější knížka na světě. Přesto," dodala a oprášila si košili, "jsem si dovolila zkontrolovat katalog. Kniha by měla být v knihovně. Můžeš mi poděkovat později."

"Jsi skvělá." Luce se usmála. Nemohla se dočkat, až se dostanou do knihovny. Pokud někdo v rodině Daniela napsal knihu, nemohla být nudná. A i kdyby byla, tak ne pro Luce. Pak se podívala dolů, na další věc v její ruce. Sametová šperkovnice od Cama.

"Co myslíš, že to znamená?" zeptala se Luce Penn, když se vydali po kachlových schodech do knihovny.

Penn pokrčila rameny. "Tvoje pocity z hadů jsou-"

"Nenávist, agónie, extrémní paranoia a odpor," odpověděla Luce.

"Možná je to ... normální. Já se bojím kaktusů. Nemůžu se vyskytnout v jejich blízkosti -nesměj se, už ses někdy napíchla na jednu z těch věcí? Zůstanou ti v kůži několik dní. Každopádně jednou na moje jedenácté narozeniny mi táta koupil jedenáct kaktusů. Nejdřív jsem je na něj chtěla hodit. Ale pak, víš, no zvykla jsem si na ně. Přestala jsem ječet, jakmile jsem byla v jejich blízkosti. Nakonec to fungovalo."

"Takže říkáš, že Camův dárek," řekla Luce, "je ve skutečnosti vážně sladký."

"Myslím," řekla Penn. "Ale kdybych věděla, že tě balí, neposílala bych přes něj naší soukromou korespondenci. Omlouvám se."

"On mě nebalí," řekla Luce a dívala se na zlatý řetízek uvnitř krabičky. Představovala si, jak bude vypadat na její kůži. Neřekla Penn nic o jejím pikniku s Camem, protože-no, vlastně nevěděla proč. Mělo to co dočinění s Danielem. Luce nemohla přijít na to na čem je. Jakého z nich by chtěla.

"Ha." Penn se zachichotala. "Což znamená, že jsi tak trochu jako on! Podvádíš Daniela. Už nemůžu držet krok s tebou a s tvými muži."

"Jako kdyby se s nějakým z nich něco dělo," řekla zachmuřeně Luce. "Myslíš, že si Cam ty vzkazy přečetl?"

"Kdyby to udělal a stejně ti pak dal ten řetízek," řekla Penn, "pak tě má asi vážně rád."

Vstoupili dovnitř knihovny a těžké dvojité dveře se za nimi zavřely. Ten zvuk se rozlehl po místnosti. Slečna Sophia vzhlédla od hromady papírů, které pokrývaly celý její stůl, osvětlený lampičkou.

"Oh, ahoj, děvčata," řekla a začala zářit. Luce se znovu cítila provinile, kvůli tomu, co se stalo na její přednášce. "Doufám, že se vám líbila moje stručná hodina!" V podstatě to zazpívala.

"Velmi." Přikývla Luce, ačkoliv nevěděla, co na tom bylo stručné. "Přišli jsme sem, abychom přezkoumali před zkouškou nějaké věci."

"To je pravda," přidala se Penn. "Inspirovalo nás to."

"To je báječné!" Slečna Sophia začala šustit jejími papíry. "Mám tu někde další seznam četby. Ráda bych vám dala kopii."

"Skvělé," lhala Penn a začala Luce nenápadně tlačit směrem ke knížkám. "Dáme vám vědět, kdybychom potřebovali s něčím pomoct!"

Mimo stůl slečny Sophie byla knihovna klidná. Luce a Penn přejížděly očima pořadová čísla, když míjely police knih o náboženství. Úsporné žárovky v sobě měly zabudovaný detektor pohybu, takže by se na ně měly obrátit vždycky, když přejdou do další uličky, jenže jich fungovala sotva polovina. Luce si uvědomila, že jí Penn stále drží za ruku. Ona jí ale taky nechtěla pustit.

Dívky přišly k obvykle přeplněné sekci, kde se studuje. Teď tam byla jen jedna rozsvícená stolní lampa. Všichni ostatní museli být na večírku Gabbe. Všichni kromě Todda. Seděl u stolu a měl položené nohy na židli naproti němu. Četl nějakou knížku velikosti atlasu světa. Když kolem něj dívky procházely, díval se na ně pohledem, který buď naznačoval, že je velmi osamělý nebo mírně otrávený tím, že ho vyrušily.

"Jste tu nějak pozdě," řekl rozhodně.

"To i ty," odsekla Penn a dramaticky na něj vyplázla jazyk.

Když od Tedda odešly o pár polic s knihami dál, Luce na Penn zvedla dramaticky obočí. "Co to bylo?"

"Co?" trucovala Penn. "Flirtuje se mnou." Založila si ruce na prsou a foukla si do hnědým kudrlinek, které jí padaly do očí. "A co jako."

"Jsi snad ve čtvrté třídě?" škádlila ji Luce.

Penn strčila do Luce prstem s intenzitou, kvůli které by ztratila rovnováhu, kdyby se tolik nesmála. "Znáš někoho jiného, kdo by se s tebou ponořil do zkoumání rodinné historie Daniela Grigoriho? Nemyslím si. Nech mě být."

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel pět a jedna