Becca Fitzpartick - Zavržený

Převalovala jsem se celou noc. Vichřice se zuřivě proháněla po prázdných polích kolem domu, valila před sebou různé úlomky, kousky odpadků a listy a metala je do oken. Několikrát jsem se probudila a poslouchala, jak vítr rve tašky ze střechy. Děsil mě každý zvuk, každé zarachocení okenic nebo vrznutí postele. číst dál

Těžítko jsem nechala v krabičce a strčila ho do skříně za hromádku po tátovi zděděných kostkovaných svetrů. Když jsem dárek otevřela před Patchem, Delfy se nádherně třpytily a světlo tančilo po zkroucených drátcích jako duha. Teď v mém pokoji však vypadaly, jako by tam strašilo, ideální místo pro zbloudilé duchy na obchůzce. Lunapark hrůzy. Navíc kdoví, jestli dovnitř nenainstaloval kameru. číst dál

Patch to vzal výpadovkou na Topsham a zaparkoval poblíž starých topshamshých papíren na břehu řeky Androscoggin. V minulosti se tu z kmenů stromů vyráběl papír. Dnes na boku budovy jasně svítil nápis Občerstvení Mořský vlk. Širokou, zčeřenou hladinu řeky po obou březích lemovaly vzrostlé stromy. číst dál

Celou sobotu pršelo a já seděla u okna a pozorovala, jak déšť krutě bičuje kaluže na trávníku. Na klíně mi ležel ožmoulaný výtisk Hamleta, za uchem jsem měla zastrčenou tužku a u nohou prázdný hrnek čokolády. List s otázkami na porozumění textu ležel na stole stejně nedotčený, jak nám ho paní Lemonová před dvěma dny dala. To je zlé. číst dál

Vee se opírala o moji skříňku a něco si čmárala fialovým fixem. číst dál

„Ty myslíš, že Elliot někoho zavraždil?“ číst dál

Domů jsem dorazila těsně před osmou. Vrazila jsem klíč do zámku, stiskla kliku a opřela se o dveře stehnem. Mámě jsem volala už pár hodin před večeří; byla v kanceláři, něco zařizovala a vyjednávala a netušila, kdy se vrátí domů. Čekala jsem, že najdu dům tichý, temný a studený. číst dál

Druhého dne v sedm večer bylo parkoviště před Borderline úplně přecpané. Skoro hodinu jsme škemraly a přesvědčovaly Veeiny rodiče, že je třeba oslavit první noc, co ji pustili z nemocnice, a dát si pálivé rellenos a jahodové daikiri. Aspoň takhle jsme to podaly. Naše skutečné motivy se však poněkud lišily. číst dál

Vkapse mi vibroval mobil, a jakmile jsem se ujistila, že mě nesleduje nemilosrdné oko knihovnice, odpověděla jsem. číst dál

P
ondělí jsem prožila jako v mrákotách. Chodila jsem ze třídy do třídy a čekala jen na to, až odzvoní poslední hodinu. Hned ráno jsem volala do nemocnice a dozvěděla se, že Vee převezli na operační sál. Útočník jí zlomil ruku, a protože jí nedokázali kost srovnat, musela na operaci. Chtěla jsem ji navštívit, ale nemůžu, dokud se neprobere z narkózy a nepřevezou ji na pokoj. Takže mám smůlu až do pozdního odpoledne.
Nutně potřebuju slyšet její verzi předtím, než zapomene všechny detaily nebo si je přizdobí. Cokoliv, co si pamatuje, může zaplnit díru v hádance a pomoci mi zjistit, kdo po mně ... číst dál