Silje usnula krátce před rozedněním a do večera se neprobudila. Jediné světlo, které ten den viděla, byly stíny soumraku, když ležela a hleděla do nízkého stropu a tmavých, nahrubo otesaných trámových zdí. Bylo tu okno! Jen si představte, opravdové okno se sklem! Silje byla zvyklá jen na okna s dřevěnými okenicemi. Sklo bylo nazelenalé a hrbolaté, ale i tak vpouštělo do pokoje večerní světlo.
číst dál