Eragon

Jízda byla pro Eragona nesmírně bolestivá - kvůli jeho polámaným žebrům nemohli jet svižněji než rychlostí chůze. Nemohl se zhluboka nadechnout, aniž by při tom nepocítil nápor bolesti. Přesto odmítal zastavit. Safira letěla nedaleko od nich a byla s ním spojená myslí, aby mu dodávala sílu a útěchu. číst dál

Když se Eragon probudil, měl oči plné písku a ztuhlé tělo. Kromě koní byla jeskyně prázdná. Nosítka byla pryč a po Bromovi tu nezůstalo ani stopy. Šel ke vchodu a posadil se na zvětralý pískovec. Takže ta čarodějnice Angela měla pravdu - v mé budoucnosti měla být další smrt, pomyslel si a sklíčeně hleděl do krajiny. Zlatavé slunce vnášelo do časného rána pouštní žár. číst dál

Probuď se, Eragone. Pohnul se a zasténal. číst dál

Dlouhou chvíli si Eragon uvědomoval jenom pálení v boku. Každé nadechnutí ho bolelo. Cítil se, jako by pobodali jeho, a ne Broma. Neuvědomoval si čas; nedokázal říci, zda od té chvíle uběhly týdny nebo jen pár minut. Když se konečně probral, otevřel oči a zvědavě pohlédl na ohýnek plápolající pár kroků od něj. Ruce měl stále ještě svázané, ale droga už vyprchala, protože už zase mohl jasně myslet. Safiro, jsi zraněná? číst dál

Eragona vzbudilo tlumené bušení. Pokaždé, když mu v hlavě zapulsovala krev, ucítil novou vlnu bolesti. Otevřel oči a trhl sebou; hleděl přímo do rozzářené lucerny a do očí se mu vehnaly slzy. Zamrkal a odvrátil pohled. Jakmile se ale pokusil posadit, uvědomil si, že má ruce svázané za zády. číst dál

Když se Eragon probudil, byl v pokoji sám. Na zdi byl uhlem načmáraný vzkaz, na němž stálo: číst dál

Co jsem čekal? dumal Eragon ráno. Hlava mu třeštila a jazyk se mu motal. Když se pod postelí mihla krysa, trhl sebou. číst dál

Poobědvali v rušné vesnici jménem Fasaloft. Bylo to okouzlující místo, postavené na svahu, ze kterého se nabízel překrásný výhled na jezero. Když jedli ve společenské místnosti noclehárny, Eragon soustředěně naslouchal klepům a pocítil úlevu, že nezaslechl žádné zvěsti o sobě ani o Safiře. číst dál

Příští den pro ně nebyl tak náročný. Eragon už se cítil lépe a dařilo se mu správně odpovídat na víc Bromových otázek než předchozího dne. Po obzvláště obtížném cvičení se Eragon zmínil o tom, jak nazřel ženu ze snu. Brom se zatahal za vousy. „Říkáš, že byla uvězněná?“ číst dál

Eragon se schoulil pod přikrývkami a vůbec se mu nechtělo otevřít oči. Podřimoval, ale pak si něco nejasně uvědomil... Jak jsem se sem dostal? Zmateně si přitáhl přikrývku ještě pevněji a ucítil něco tvrdého na pravé paži. Pokusil se pohnout zápěstím. Ucítil pronikavou bolest. Urgalové! Vylekaně se posadil. číst dál