Zsadist pracně otočil hlavu a podíval se na hodiny. Deset ráno. Deset... deset hodin. Jak dlouho? Šestnáct hodin...Zavřel oči, tak vyčerpaný, že sotva dýchal. Ležel natažený naznak, nohy roztažené, paže rozhozené. Byl v téhle pozici od chvíle, kdy se asi před hodinou svalil z Belly.Měl pocit, že od okamžiku, kdy se předchozí noci vrátil do tohohle pokoje, uplynul aspoň rok. Šíje a zápěstí mu žhnuly od toho, kolikrát se od něj nakrmila, a ta věc mezi nohama byla celá rozbolavělá. Vzduch kolem nich byl nasycen vázacím pachem a prostěradla byla zmáčena kombinací jeho krve a toho druhého, co od...
číst dál