pondělí 16. prosince
Stefan mi dal tenhle deník. Zbavuje se většiny věcí ze svého pokoje. Nejdřív jsem říkala, že ho nechci, protože nevím, co s ním. Ale teď už asi vím. Lidé už začínají zapomínat. Podrobnosti vyprávějí chybně a přidávají věci, které si prostě vymysleli. A hlavně, vymýšlejí vysvětlení. Proč to nemohlo být nic nadpřirozeného, vždyť se přece dá najít logické vysvětlení pro tohle nebo pro tamto. Je to hloupé, ale nejde to zastavit, Zvlášť u dospělých.
Ti jsou nejhorší. Říkají, že ti psi měli fobii nebo něco takového. Veterinář pro to vymyslel jakýsi nový název, že snad šlo o nějaký druh vztekliny, který přenášejí netopýři. Meredith tvrdí, že je to směšné. Já si myslím, že to je prostě hloupé.
Se studentama je to trochu lepší, zvláště s těma, kteří byli na tom plese. Myslím, že na některé z nich se můžeme doopravdy spolehnout, jako třeba na Sue Carsonovou nebo na Vickii. Vickie se během posledních dvou dnů hrozně změnila – je to jako zázrak. Nechová se už tak podivně jako v posledních třech měsících, ale taky není taková, jako bývala dřív. Bývala to taková nána a držela se party drsnejch kluků. Ale teď mám pocit, že bude v pohodě.
Dokonce ani Caroline se dneska nechovala tak hrozně. Na té první mši nemluvila, ale měla řeč na téhle. Řekla, že Elena byla skutečnou královnou – což se sice trochu opičila po minulé řeči Sue, ale asi to bylo to nejlepší, čeho je Caroline schopná. Bylo to hezké gesto.
Elena vypadala tak pokojně. Ne jako vosková panenka, ale jako by jenom spala. Vím, že to říkají všichni, ale je to pravda. V tomhle případě je to opravdu tak.
Ale potom začali lidi mluvit o jejím ‚neuvěřitelném zotavení z utonutí‘ a tak. A tvrdit, že umřela na embolii nebo na něco takového. Což je absolutně k smíchu. Ale díky tomu jsem dostala ten nápad.
Vytáhnu z šatny její druhý deník. A pak požádám paní Grimesbyovou, aby oba deníky vzala do knihovny – ne do skříně jako deník Honorie Fellové, ale někam, kde si je lidé budou moct vzít do ruky a přečíst. Protože tady je celá pravda. Tady je skutečný příběh. A já nechci, aby ho lidé zapomněli.
Věřím, že studenti nezapomenou.
Myslím, že bych měla ostatním vyprávět, co se doopravdy stalo; Elena by si to přála. Teta Judith už je v pořádku, ačkoli patří mezi ty dospělé, kteří se nedokážou vyrovnat s pravdou. Potřebuje racionální vysvětlení. S Robertem se o Vánocích budou brát. A to je dobře, kvůli Margaret.
Margaret to pochopila správně. Při mši mi řekla, že jednou se s Elenou a s rodiči setká, ale že to teď nejde, protože je tu ještě hodně věcí, které musí udělat. Nechápu, kdo ji na tu myšlenku přivedl. Na čtyřletou holčičku je vážně chytrá.
Alaric a Meredith jsou samozřejmě taky v pořádku. Když se v to hrozné ráno setkali – potom, co všechno ztichlo, a my jsme zjišťovali škody – prakticky si padli do náručí. Myslím, že z toho něco bude. Meredith ovšem tvrdí, že bude ochotná se o tom bavit, až jí bude osmnáct a odmaturuje.
To je typické, absolutně typické. Všichni kolem mají kluka. Přemýšlím, že bych vyzkoušela některý z rituálů své babičky, jenom abych zjistila, jestli se vůbec vdám. Vlastně tu ani není nikdo, koho bych si vzít chtěla.
No, je tu Matt. Matt je milý. Ale právě teď má v hlavě jenom jednu dívku. A nevím, jestli se to někdy změní.
Dneska po mši praštil Tylera do nosu, protože o ní řekl něco neslušného. Tyler je jeden z těch lidí, o kterých vím, že se nikdy nezmění, bez ohledu na cokoliv. On bude vždycky jenom lakomý protivný kretén, jako je teď.
Ale Matt… no, Matt má krásně modré oči. A fantastický pravý hák.
Stefan Tylera nemohl praštit, protože tam nebyl. Ve městě je pořád spousta lidí, kteří si myslí, že Elenu zabil. Muselo to tak být, říkají, protože nikdo jiný tam nebyl. Katherinin popel byl už dávno roznesený všude kolem, než se záchranáři dostali do krypty. Stefan tvrdí, že takhle vzplála proto, že byla tak stará. Říká, že si měl uvědomit už tenkrát poprvé, když Katherine předstírala smrt, že mladý upír by se takhle nerozpadl na popel. Prostě by umřela, jako Elena. Jenom ti staří se rozpadají.
Někteří lidé – zvláště pan Smallwood a jeho kamarádi – by asi rádi obvinili Damona. Kdyby ho ovšem dokázali chytit. Ale to nedokážou. Nebyl tam, když se dostali do krypty, protože mu Stefan pomohl pryč. Stefan neřekl kam, ale já myslím, že někam do lesů. Upíři se asi uzdravují rychle, protože když jsem dneska po mši mluvila se Stefanem, říkal, že Damon z Fell’s Church odešel. Neměl z toho radost; myslím, že Damon mu o tom předem neřekl. Napadá mě spousta otázek: Co Damon dělá? Prohání se venku a kouše nevinné dívky? Nebo se změnil? Nevsadila bych si ani na jedno. Damon je vážně zvláštní.
Ale senzační. Rozhodně senzační.
Ani Stefan neříká, kam pojede. Ale myslím si, že se Damon dočká překvapení, až se příště ohlídne. Elena zřejmě přinutila Stefana slíbit, že na něj bude dávat pozor nebo tak něco. A Stefan bere sliby velmi, velmi vážně.
Přeju mu štěstí. Pokud bude dělat to, co si Elena přála, myslím, že bude šťastný. Alespoň tak šťastný, jak může být bez ní. Nosí teď její prsten na řetízku kolem krku.
Jestli si myslíš, že to všechno zní pošetile nebo jako by mi na Eleně nezáleželo, jenom to dokazuje, jak se pleteš. Jen ať se někdo odváží mi to říct do očí. Obě jsme s Meredith proplakaly celou sobotu a většinu neděle. A já jsem měla takový vztek, že se mi chtělo ničit a rozbíjet věci. Pořád se mi vracelo: Proč Elena? Proč? Když tu bylo tolik jiných lidí, kteří tu noc mohli umřít. Z celého města umřela jenom ona jediná.
Samozřejmě, že to udělala, aby je zachránila – ale proč přitom musela položit život? To není fér.
Ach jo, začínám zase plakat. To se stane vždycky, když přemýšlím o tom, proč život není fér. A já nedokážu pochopit, proč není. Mám chuť jít a tlouct na hrobku Honorie Fellové a zeptat se, jestli to ona dovede vysvětlit, ale nemluvila by se mnou. Myslím, že tohle neví nikdo.
Měla jsem Elenu moc ráda. A bude mi strašně chybět. I celé škole. Je to, jako by zhaslo světlo. Robert říká, že to je význam jejího jména v latině: ‚světlo‘.
Myslím, že ve mně už navždycky zůstane určitá část, kde zhaslo světlo.
Přeju si, abych se s ní bývala mohla alespoň rozloučit, ale Stefan říkal, že mi vzkázala, že mě má ráda. Budu na to myslet jako na světlo, které si můžu vzít všude s sebou.
Asi bych teď měla přestat psát. Stefan odjíždí a my s Meredith, Alarikem a Mattem ho jdeme vyprovodit. Neměla jsem v úmyslu se do toho tak vložit; já sama jsem si deník nikdy nepsala. Ale chci, aby lidi věděli o Eleně pravdu. Nebyla svatá. Nebyla vždycky milá a hodná a poctivá a příjemná. Ale byla silná, milující a věrná svým přátelům a na konci udělala tu nejobětavější věc, kterou člověk může udělat. Meredith říká, že to znamená, že si zvolila světlo před temnotou. A já chci, aby to lidi věděli a aby si to navždycky zapamatovali.
Já si to budu vždycky pamatovat.
Bonnie McCulloughová
16. 12. 1991