17. kapitola

Napsal Jinny (») 4. 6. 2012 v kategorii Upíří Deníky - Zajetí, přečteno: 3077×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

„Jmenuje se Ulma,“ ozval se něčí hlas a Elena zjistila, že Lakšmí odhrnula záclonku. „Starého Drohzna a jeho otrokyně zná každý. Bije je, dokud neomdlí, a pak si myslí, že vstanou, popadnout rikšu a dál ponesou náklad. Zabije jich tak pět šest ročně.“

„Ale tuhle nezabil,“ zamumlala Elena. „Dostal, co si zasloužil.“ Stiskla Ulmě ruku.

Velmi se jí ulevilo, když nosítka zastavila a objevil se Damon, a to přesně ve chvíli, kdy se chystala začít smlouvat s jedním z nosičů, aby Ulmu odnesl v náručí do doktorova domu. Bez ohledu na své šaty ji Damon vzal do domu a pokývl Eleně, aby ho následovala. Kupodivu se mu i při tom podařilo vypadat jako vždy nezainteresovaně. Lakšmí se prosmýkla kolem něho a vedla je na dvůr vydlážděný kamenem do umných vzorů a pak dále zahnutou chodbou s několika masivními, důležitě vypadajícími dveřmi. Nakonec na jedny z nich zaklepala a dveře jim opatrně scvrklý mužík s velikou hlavou a vzdáleným pozůstatkem chomáčkovitého vousu.

„Já tu nechovám žádné ketterris! Ani hexen, ani žádné zedral! A nevyžívám se v zaklínadlech !“ Pak krátkozrace zamžoural a zaostřil pohled na malou skupinku.

„Lakšmí ?“ zeptal se.

„Přinesli jsme ženu, která potřebuje pomoc,“ vysvětlila Elena stručně. „A také je těhotná. Vy jste doktor, že ano ? Nebo snad léčitel ?“

„Léčitel určitých omezených schopností. Pojďte dál, pojďte dál.“

Doktor si pospíšil do zadní místnosti. Všichni ho následovali, Damon stále s Ulmou v náručí. Když vešli, všimla si Elena, že léčitel postává v rohu místnosti, která vypadá jako přecpané čarodějské doupě se značnou příměsí vúdú a špetkou lékařské ordinace.

Elena, Meredith a Bonnie se po sobě nervózně podívaly, ale když Elena uslyšela tekoucí vodu, uvědomila si, že doktor odešel do rohu místnosti, protože tam má umývadlo s vodou, a že si důkladně myje ruce, přičemž si vyhrnul rukávy nad lokty a produkoval spousty pěnivých bublin. Možná sám sobě říká ,léčitel´, ale

alespoň má ponětí o základech hygieny, pomyslela si.

Damon mezitím položil Ulmu na vyšetřovací lehátko potažené bílým prostěradlem. Doktor mu kývnutím poděkoval. Pak vytáhl tác s nástroji a řekl Lakšmí, aby přinesla čisté hadříky na vyčistění ran a zastavení silného krvácení. Mezitím pozotvíral nejrůznější šuplíky, ze kterých vytahoval podivně vonící váčky, a vylezl po žebříčku, aby sundal zpod stropu svazek bylin. Nakonec otevřel malou krabičku a čeho si šňupl.

„Prosím, pospěšte si,“ popoháněla ho Elena. „Ztratila hodně krve.“

„Ani tys jí neztratila málo,“ odpověděl mužík. „Jmenuji se Kefar Meggar – a tohle asi bude otrokyně pana Drohzna, že ano ?“ Upřeně na ně hleděl, přičemž vypadal, jako by měl brýle, přestože obrýlený nebyl. „A vy asi taky budete otrokyně, že ?“ Díval se na zbytek provazu, který

měla Elena stále na ruce, a pak na Bonnii a Meredith, jež na tom byly stejně.

„Ano, ale...“ Elena se zarazila. Málem už řekl ,ale to není doopravdy, jenom abychom vyhověly zdejším zvykům´. Nakonec se rozhodla odpovědět: „Ale náš pán se hodně liší od toho jejího.“ Opravdu jsou velmi odlišní, pomyslela si. Především Damon nemá zlámaný vaz. A dále, ať už je, jak chce útočný a smrtící, nikdy by neuhodil ženu, natož aby jí provedl to, co se stalo téhle. Zdálo se, že má vůči tomu jakýsi zásadní blok – kromě doby, kdy byl posedlý Šiničim a nedokázal ovládat vlastní tělo.

„A přesto vám Drohzne dovolil přinést tuto ženu k léčiteli ?“ Mužík se tvářil pochybovačně.

„Ne, on by nám to nedovolil, tím jsem si jistá,“ prohlásila Elena kategoricky. „Ale prosím vás – ona krvácí a čeká děťátko...“ Doktor Meggar pozdvihl obočí. Aniž by je požádal, aby odešli, zatímco ji bude vyšetřovat, bez dalšího vyptávání vytáhl starobylý stetoskop a pečlivě si

poslechl Ulmino srdce a plíce. Čichl k jejímu dechu a pak jí jemně prohmatal břicho pod zakrvácenou Eleninou košilkou. Vše působilo velmi profesionálně. Poté jí přiložil ke rtům hnědou lahvičku, ze které upila pár doušků, a pak klesla zpět, oči za rozechvělými víčky zavřené.

„A teď,“ prohlásil mužík, „si pořádně odpočine. Samozřejmě bude potřebovat pár stehů. Taky tobě by jich pár přišlo vhod, ale to už záleží na tom, co řekne tvůj pán, předpokládám.“ Doktor Meggar vyslovil slovo pán s patrnou nevolí. „Ovšem myslím, že vám můžu skoro s jistotou slíbit, že neumře. Jak to zvládne dítě, to zatím nevím. Možná se narodí postižené v důsledku toho stresu anebo může být dokonale v pořádku. Ale když bude mít Ulma dost jídla a odpočinku,“ - doktor se zatvářil, jako by si přál tohle říci přímo Drohznemu do tváře – „měla by se zotavit.“

„V tom případě se nejdříve postarejte o Elenu,“ prohlásil Damon.

„Ne, ne!“ bránila se Elena a odstrkovala doktora. Vypadal jako milý muž, ale tady zjevně platilo, co řekne pán – a Damon působil na mužíka mnohem pánovitěji a hrozivěji než většina ostatních.

Ale ne na Elenu. V tuhle chvíli na sebe nemyslela. Učinila svůj slib – a doktorova slova znamenala, že ho možná bude moci splnit. A na tom záleželo nejvíc.

Nahoru a dolů, nahoru a dolů. Doktor Meggar už zase pohyboval obočím, jako by to byly dvě housenky na gumičce. Zjevně mu Elenino chování přišlo nezvyklé, dokonce zasluhující vážný trest. Ale Elena ho v tu chvíli vnímala jen okrajově, stejně jako Damona.

„Pomoz jí,“ prohlásila rozhodně a viděla, jak doktorovo obočí opět vylétlo, jako by se chtělo dotknout stropu.

Uvolnila svou auru. Díky bohu ne úplně, ale rozhodně došlo k výboji, jako by místnost rozčísl blesk.

A doktor, který nebyl upír, ale jen obyčejný člověk, to také poznal. Lakšmí to poznala; dokonce i Ulma se nejistě zavrtěla na vyšetřovacím lehátku.

Budu muset být o mnoho opatrnější, pomyslela si Elena. Střelila rychlím pohledem po Damonovi, který byl sám na pokraji výbuchu – to už poznala. Příliš mnoho emocí a příliš mnoho krve v jedné místnosti, k tomu mu v těle stále pulzoval adrenalin vyvolaný bojem s otrokářem.

Jak to vlastně všechno ví ?

Protože ani Damon se neovládá dokonale, uvědomila si. Cítí to všechno z jeho mysli. Raději by ho odsud měla rychle dostat. „My počkáme venku,“ prohlásila a vzala Damona za paži, ke zjevnému zděšení doktora. Otrokyně, ani ty nejkrásnější, se takhle nechovají.

„Tak jděte a počkejte na dvoře,“ zmohl se na dopověď. Pečlivě ovládal svůj výraz a hovořil kamsi do vzduchu mezi Elenou a Damonem. „Lakšmí, dej jim pár obvazů, aby té dívce

zastavili krvácení. Pak se vrať, budeš mi pomáhat.“

„Jen ještě jednu otázku,“ dodal, když už vycházeli z místnosti. „Jak jsi věděla, že je ta žena těhotná ? Jaké zaklínání ti tohle může prozradit ?“

„Žádné zaklínání,“ odpověděla Elena prostě. „Každá žena, která by ji v té chvíli pozorovala, by to poznala.“ Všimla si, že Bonnie jí věnovala ublížený pohled, ale Meredith zachovala neproniknutelný výraz.

„Ten příšerný otrokář – Drogsie, nebo jak se jmenuje – ji bičoval ze předu,“ pokračovala Elena. „A podívej na ty šrámy.“ Bolestně zamrkala, když ukazovala na dva hluboké šlehy vedoucí Ulmě přes hruď. „V takové situaci si každá žena chrání prsa, ale tahle se pokoušela za každou cenu chránit si břicho. To znamená, že je těhotná, a to tak dlouho, že si je tím už naprosto jistá.“

Doktor Meggar spustil obočí a znovu pohlédl na Elenu, jako skrz brýle. Pak pomalu přikývl. „Vezmi si nějaké obvazy a zastav si krvácení,“ řekl jí, ne Damonovi. Otrokyně nebo ne, zjevně si u něho vysloužila určité uznání.

Na druhou stranu Elena zřejmě ztratila výhodu u Damona – nebo alespoň od ní rozhodně odřízl svoji mysl a nechal ji zírat jen na šedivou zeď. V doktorově čekárně vladařsky mávl rukou na Bonnii a Meredith.

„Neodcházejte odsud, dokud doktor nevyjde. A nepouštějte nikoho dovnitř, zamkněte se a nechte zamčeno. Dobře. Elena se mnou půjde do kuchyně těmihle dveřmi. Nechci, aby nás kdokoliv rušil, pokud nebude rozbouřená lůza hrozit vypálením domu do základu, rozumíte ? Obě ?“

Elena sledovala, jak Bonnie jen zabreptala: „Ale Elena pořád krvácí!“ a Meredith se jí očima ptala, jestli není náhodou čas postavit se v sevřeném sesterském šiku na odpor. Všechny znaly plán A pro tuhle situaci: Bonnie se vrhne Damonovi do náručí, bude usedavě plakat nebo ho vášnivě líbat, podle toho, co bude líp odpovídat situaci, zatímco Elena a Meredtih se k nim připlíží ze stran a udělají, cokoliv bude zapotřebí.

Elena tuhle variantu pohledem kategoricky zamítla. Ano, Damon je naštvaný, ale dokázala vycítit, že mnohem víc na Drohzna než na ni. Ano, krev ho nabudila, ale on je zvykly se v takových situacích ovládat. A ona potřebuje pomoct ovázat rány, které teď, když ji doktor ujistil, že Ulma bude žít a možná i donosí děťátko, začínají pořádně bolet. A jestli jí chce Damon něco říct, potřebuje vědět, o co jde – a to hned.

Věnovala Bonnii ještě jeden uklidňující pohled a následovala Damona do kuchyně. Damon na ni

pohlédl a otevřel ústa, ale Elena nečekala, co řekne, a rovnou zamkla. Pak pohlédla na svého ,pána´.

Stál u kuchyňského dřezu a metodicky si pumpoval vodu na hlavu. Mokré vlasy mu visely přes oči, celý se zmáčel, ale zdálo se, že je mu to jedno.

„Damone ?“ oslovila ho Elena nejistě. „Jsi... jsi v pořádku ?“

Neodpovídal.

Damone ? Zkusila to telepaticky.

Dovolil jsem, aby ti ublížil. Jsem dost rychlí. Mohl jsem toho červa Drohzneho zabít jediným výbojem Sil. Ale vůbec mě nenapadlo, že by tě mohl zranit. Jeho telepatický hlas byl plný nejstrašnější hrozby a zároveň podivného, téměř něžného klidu. Jako kdyby se snažil před ní všechnu svoji zuřivost a zlost utajit.

Ani jsem mu to nedokázal říct – nemohl jsem mu ani poslat slova, abych mu řekl, co je zač.

Nedokázal jsem přemýšlet. Byl to telepat, slyšel by mě. Ale nenapadaly mě v tu chvíli příhodné výrazy. Dokázal jsem jenom v duchu křičet.

Elena se cítila jako omámená – ještě omámenější než dřív. Damon prožívá všechna tahle muka kvůli ní ? Nezuří kvůli tomu, že zjevně porušila pravidla před davem lidí, možná i prozradila jejich krytí ? Nevadí mu, že vypadá, jako by se nechal vláčet situací ?

„Damone,“ oslovila ho. Tak ji překvapil, až promluvila nahlas. „To... vůbec nevadí. Není to tvoje chyba. Ty bys mi ani nedovolil, abych něco takového provedla...“

„Ale měl jsem vědět, že se nebudeš ptát! Myslel jsem, že na něj zaútočíš, vypadala jsi, že se chystáš na něj skočit a uškrtit ho – a byl jsem připravený ti s tím pomoct, že ho složíme, jako když dva vlci loví ve smečce velký kus. Ale ty nejsi útočný meč, Eleno. Ať už si o sobě myslíš cokoliv, ty jsi obranný štít. Měl jsem vědět, že

přijmeš další ránu místo ní. A kvůli mně jsi...“ Oči mu zabloudily k její tváři a bolestně zamrkal.

Pak se alespoň trochu ovládl. „Voda je studená, ale čistá. Musíme honem vyčistit ty šrámy a zastavit krvácení.“

„Asi nemáme po ruce nějaký ten Black Magic,“ napůl zažertovala Elena. Věděla, že to bude bolet.

Ovšem Damon začal hned otvírat skříňky. „Tady,“ prohlásil u třetí a triumfálně vytáhl napůl plnou láhev Black Magic. „Spousta doktorů ho má jako lék a anestetikum. Neboj se; dobře mu ho zaplatím.“

„V tom případě myslím, že by sis měl taky trochu dát,“ pronesla Elena směle. „No tak, udělá nám to dobře oběma. A nebude to poprvé.“

Věděla, že tou poslední větou si Damona získá. Bude to, jako by si vzal nazpátek kousek toho, co mu Šiniči ukradl.

Nějak musí od Šiničho získat všechny Damonovy vzpomínky zpátky, rozhodla se Elena a snažila se své myšlenky před Damonem co nejlépe zakrýt bílým šumem. Nevím, jak to udělám, a nevím, kdy k tomu dostanu příležitost, ale přísahám, že to udělám. Přísahám.

Damon naplnil dva poháry hustým, omamně vonícím vínem a podal jeden Eleně. „Nejdřív jenom usrkávej,“ radil jí. „Tohle je výborný ročník.“

Elena si usrkla a pak prostě polka plný doušek. Měla žízeň a víno Clarion Loess Black Magic neobsahovalo žádný opravdový alkohol. A rozhodně nechutnalo jako oyčejné víno. Mělo chuť jako výjimečně osvěžující perlivá voda z pramene ochucená silnou, sladkou a sametovou příchutí hroznů.

Všimla si, že i Damon zapomněl usrkávat, a když jim oběma nalil druhou sklenici, vděčně ji přijala.

Jeho aura se rozhodně výrazně uklidnila, pomyslela si, když vzal navlhčený hadřík a začal jí

něžně čistit ránu, která jí téměř přesně kopírovala lícní kosti. Tohle zranění přestalo krvácet nejdříve, ale teď bylo zapotřebí, aby ještě trochu krve vyteklo, aby se rána pořádně vyčistila. Po dvou sklenicích Black Magic nalačno, protože od snídaně Elena nic nejedla, zjistila, že se uvolněně opírá o opěradlo židle, nechala hlavu klesnout dozadu a oči se jí zavřely. Zatímco jí Damon jemně čistil ránu, ztratila pojem o čase. A také ztratila přísnou kontrolu nad svojí aurou.

Náhle otevřela oči, aniž ji probudil nějaký zvuk či obraz. Probral ji zášleh Damonovy aury, zášleh náhlého odhodlání.

„Damone ?“

Nakláněl se nad ní. Jeho temná aura se vznášela za ním jako stín, vysoká, široká a téměř okouzlující. A rozhodně děsivá.

„Damone ?“ zopakovala nejistě.

„Nedělám to správně,“ prohlásil a Eleně se znovu vybavila její neposlušnost a méně vážné poklesky Bonnie a Meredith. Ale jeho hlas byl jako tmavý samet a její tělo odpovědělo výstižněji než její mysl – zachvělo se.

„Jak... jak je to správně ?“ zeptala se a pak udělala tu chybu, že znovu otevřela oči. Zjistila, že se nad ní naklání čím dál blíž a hladí jí vlasy – ne, jen se jich dotýká – tak jemně, že to ani necítila.

„Upíři vědí, jak se postarat o rány,“ řekl sebevědomě a upřel na ni ty své velké oči, které jako by obsahovaly celý vesmír plný hvězd. „Umíme je vyčistit. Obnovíme krvácení – a pak ho zastavíme.“

Takhle už jsem se kdysi cítila, táhlo Eleně hlavou. Tohle už mi říkal, i když si to sám nepamatuje. A já... já jsem byla příliš vyděšená... Ale to bylo dřív...

Před motelem. Tu noc, kdy jí řekl, aby utekla, a ona to neudělala. Tu noc, kterou si vzal Šiniči,

stejně jako ty chvíle, kdy spolu poprvé pili Black Magic.

„Ukaž mi to,“ zašeptala Elena. A věděla, že cosi jiného v její mysli také šeptá, šeptá odlišná slova. Slova, která by nikdy nevyslovila, kdyby se na jediný okamžik považovala za otrokyni.

Slova jsem tvá...

V ten okamžik ucítila, jak se jeho ústa jemně otřela a její.

A pak už si myslela jen Ach! Ach, Damone... dokud se ty rty něžně nepřesunuly na tvář, kde jí hedvábně hebkým jazykem Damon hladil ránu, nejprve uvolnil látky, které obnovily krvácení, a když se nečistoty odplavily, zase krvácení zastavil a ránu uzdravil. Nyní cítila jeho Síly, ty ty temné Síly, které tolikrát využíval v soubojích, které způsobily tolik smrtelných zranění – a které nyní přímě ovládal a soustředil na tento jednoduchý, starostlivý úkol, uzdravit znamení bičem na dívčí tváři. Elena měla pocit, jako by ji hladil okvětními plátky oné růže Black Magic,

jako by chladivé jemné lístky odháněly bolest, až se nakonec chvěla slastí.

Pak to přestalo. Elena si uvědomila, že si zase jednou dopřála až příliš mnoho vína. Ale tentokrát necítila kocovinu. Ošidně lehký nápoj jí přešel přímo do hlavy, až byla najednou mírně opilá. Všechno jí najednou připadalo poněkud neskutečné, jako ve snu.

„Teď už se to uzdraví krásně samo,“ řekl Damon a opět se dotkl jejích vlasů tak lehce, že to ani nepocítila. Ale tentokrát si to uvědomila, protože soustředila své Síly na vnímání tohoto pocitu a vychutnávala si každičký okamžik. A pak ji znovu políbil – tak lehounce – rty se sotva dotýkal jejích. Ale když se zaklonila, nepokračoval, dokonce ani když mu zklamaně zkusila přitáhnout hlavu rukou. Dával jí čas, aby si všechno promyslela... pomalinku...

Neměli bychom se líbat. Meredith a Bonnie jsou hned za dveřmi. Jak jsem se jenom dostala do

takové situace ? Ale Damon se mě ani nesnaží políbit... a my jsme přece měli něco udělat... ach!

Ty další rány.

Teď už doopravdy bolely. Jaký krutý člověk vymyslel bič ? pomyslela si Elena, bič, který má šňůru tenkou jako ostří žiletky a zatíná se tak hluboko, že to zpočátku ani nebolí nebo ne až tak moc... ale časem je to horší a horší ? A pořád to krvácí... měli jsme přece zastavit to krvácení, dokud mě doktor nebude moct prohlédnout...

Ta další rána, která nyní pálila jako oheň, vedla úhlopříčně přes hruď. A třetí má nad kolenem...

Damon se začal zvedat, aby přinesl další hadřík z umývadla a vyčistil ránu vodou.

Elena ho zadržela „Ne.“

„Ne ? Jsi si jistá ?“

„Ano.“

„Já to chci jenom vyčistit...“

„Já vím.“ Opravdu to věděla. Jeho mysl se otevřela, všechny jeho bouřlivé Síly nyní plynuly jasně a klidně. Nevěděla, proč se jí najednou takhle otevřel, ale bylo to tak.

„Přijmi ode mě jednu radu: nedávej svoji krev žádnému umírajícímu upírovi; nedovol, aby ji kdokoliv ochutnal. Je horší než Black Magic...“

„Horší ?“ Věděla, že jí skládá kompliment, ale nerozuměla tomu.

„Čím víc ji piješ, tím víc jí chceš,“ odpověděl Damon a Elena na okamžik spatřila ten proud, který se nakonec změnil v onen klidný tok. „A čím víc jí vypiješ, tím víc Sil můžeš načerpat,“ dodal vážně. Elena si uvědomila, že ji v životě nenapadlo o tomhle uvažovat jako o problému, ale že to problém skutečně je. Vzpomněla si, jak namáhavá pro ni bylo udržet pod kontrolou vlastní auru, než se ji naučila držet v pohybu spolu s krevním oběhem.

„Neboj se,“ dodal pořád velmi vážně. „Já vím, na koho myslíš.“ Znovu se pohnul směrem k

umývadlu. Ale aniž o tom věděl, řekl příliš mnoho a uvažoval příliš dopředu.

„Ty že víš, na koho myslím ?“ zeptala se Elena tiše a sama byla překvapená, jak nebezpečně její hlas může znít, jako tiché zvuky dopadajících tlapek tygřice. „Aniž by ses mě zeptal ?“

Damon se pokusil z nepříjemné situace vykličkovat.

„No, předpokládal jsem...“

„Nikdo neví, o čem přemýšlím,“ přerušila ho Elena, „dokud to nevyslovím.“ Stáhla ho do kleku, aby k ní musel tázavě vyhlížet. A hladově.

A pak, stejně jako ho přinutila pokleknout, ho přiměla také přisát se k její ráně.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedenáct a pět