VD (Soumrak) 21. kapitola

Během toho pádu jí to všechno proletělo myslí.
Jak poprvé uviděla Stefana…tenkrát byla úplně jiný člověk.Ledově chladná navenek,ale divoká uvnitř - nebo to bylo naopak?Stále ještě otupělá po smrti svých rodičů,i když už uplynula dlouhá doba.Unavená světem a vším,co se dalo dělat s chlapci…Princezna v ledové věži…s vášní jen po dobývání,po moci…dokud nespatřila jeho.
Věřím.
A pak svět upírů…a Damon.a všechna ta zběsilá divokost,kterou v sobě objevila,všechna ta vášeň.Stefan byl jejím základním pilířem,ale Damon byl ohnivým dechem pod jejími křídly.Jakkoliv daleko se odvážila,zdálo se,že Damon zašel ještě o kousek dál.A ona věděla,že jednoho dne to bude příliš daleko…pro ně pro oba.Ale prozatím jediné,co musela udělat,bylo prosté:
Věřím.
A Meredith,Bonnie a Matt.Její vztahy s nimi se směnily,to je jisté.Nejdřív netušila,čím si takové přátele zasloužila,a ani se neobtěžovala s nimi jednat,jak si zasloužili.Ale přesto při ní stáli.A teď,když už je umí docenit - si je jistá,že kdyby na to přišlo,byla by ochotna pro ně umřít.
Zdola Bonniiny oči sledovaly její pád.Publikum na ochozu se také podívalo,ale byla to Bonniina tvář,na kterou zírali:Bonnie se vyděsila,v hrůze a úžasu se chystala rozkřičet,jenže v tom okamžiku pochopila,že žádný křik nezachrání Elenu před smrtelným pádem.
Bonnie,věř ve mně.Já tě zachráním.
Vzpomněla jsem si,jak se létá.