ŠN (7) 10. kapitola

Stark si myslel, že bylo docela působivé, jak Thanatos udržela svůj šok na minimu, když Afrodita s menší pomocí od Damiena, vysvětlila vše Velekněžce. Počínaje nástupem Zoey do Školy Noci, objevením červených mláďat, Kalonovým návratem, jejich pomalým zjištěním kolik zla je v Neferet a zakončila to konverzací se Stevie Rae po telefonu.

Na konci vyprávění, Thanatos vstala a přešla k tělu Zoey. Když Velekněžka konečně promluvila, zdálo se, že mluví víc k Zoey, než k nim.

"Takže od začátku to byl boj mezi Světlem a Tmou. Jenomže doposud, to byl boj ve fyzickém světě."

"Světlo a Tma? Zní to, jako by jste používala tyto dvě slova jako tituly, "prohlásil Damien.

"Jsi velmi chytré mládě," řekla Thanatos.

"To je to, co Stevie Rae udělala taky. Použila Tmu jako titul, "řekla Afrodita.

"Tituly? Stejně jako označení lidí? " Zeptal se Jack.

"Pro lidi ne, to je příliš omezující. Myslete na ně spíše jako na nesmrtelné, kteří jsou tak silní, že mohou manipulovat energií do takové míry, že i duch může být reálný, "řekla Thanatos.

"Myslíš jako, že Nyx je Světlo a Kalona, nebo alespoň to, co zastupuje, je Tma?" ptal se Damien.

"Je více přesné říkat, že Nyx je spojována se Světlem. Totéž lze říci o Kalonovi a Tmě. "

"Dobře, nejsem slečna Dokonalá žákyně, ale jsem chytrá a dávala jsem pozor na hodinách. Většinu času. A neslyšela jsem o žádné z těchto věcí, "řekla Afrodita.

"Ani já ne," řekl Damien.

"A to už je něco, když Damien neví, protožě je určitě slečna Dokonalá žákyně," řekla Erin.

"Přešně," doplnila ji Shaunee.

Thanatos vzdychla a odvrátila se od Zoey, aby čelila zbytku místnosti. "Ano, takže, je to prastará víra, ale nemyslím si , že byla kdy plně přijata vaší společností, nebo alespoň kněžkami naší společnosti."

"Proč? Co je na tom špatného? "zeptala se Afrodita.

"Byla založená na boji a násilí, a střetu čisté síly mezi dobrem a zlem."

Afrodita si odfrkla: "Myslíš tím chlapské věci."

Thanatos zvedla obočí. "Ano."

"Počkej. Věřit v dobro a bojovat proti zlu je chlapská věc? "zeptal se Stark.

"Je to více než pouhá domněnka, že Dobro by mělo ve světě bojovat se Zlem. Je to ztělesnění Světla a Tmy na jejich nejzákladnější úrovni, jako síly, které jsou tak ppohlceny sami sebou, že jeden nemůže existovat bez druhého, proto se neustále snaží zničit jeden druhého. "Thanatos povzdechla, když opět zahlédla prázdné tváře mláďat. "Jedno z nejčastějších zastoupení Světla a Tmy je, že Světlo je masivní černý býk a Tma je obrovský bílý býk."

"Eh-co? Neměl by bílý být Světlo a černý Tma? "Zeptal se Jack.

"Každý by si to tak myslel, ale takhle byli označeni v našich starých svitcích. Je tam psáno, že každá bytost, Světlo a Tma, byly už takhle značeni od minulosti. Pomyslete na býky, kteří májí velkou moc ve svých rukou, a kteří se sešli ve věčném boji, z něhož se každý snaží dostat něco od toho druhého, čehož nikdy nemůžou dosáhnout, aniž by zničili sami sebe. Jejich bitvu jsem viděla jednou, když jsem byla mladá Velekněžka a nikdy nezapomenu, jak surové a násilné to bylo, jak znepokojivé, když byly rohy býků zamčené v sobě. Jejich silná těla byla napjata, protože se chtěli dostal na druhou stranu a přitom chrlili krev z nozder. Byl to nerozhodný výsledek, který byl děsivý ve své intenzitě a samotný pohled vířil mocí. "

"Mužský výkon," řekl Darius. "Viděl jsem to zobrazení, když jsem byl v přípravě, abych se stal Válečníkem. Zdobí obaly některých starých časopisů, které napsali velcí bojovníci z naší minulosti. "

"Mužský výkon. Chápu, proč je vůdci upírů přirovnali k býkům, "řekla Erin.

"Správně, ségra." Přikývla Shaunee. "Příliš mnoho chlapů bojovalo o moc, když moc měly hlavně upíří ženy."

"Ale náš systém víry není o ženské síle potlačujíc tu mužskou. Je to o dobré rovnováze mezi oběma, "řekl Darius.

"Ne, Válečníku, pravdou je, že náše víra nemá být o ženské síle, která potlačuje mužskou sílu, ale jde o Světlo a Tmu, a jejich věčný boj vytváří rovnováhu mezi oběma, bez ní by zničili ostatní. Představte si obrazy Nyx, které jsou každý den kolem nás, její ženskou krásu a půvab. Naproti tomu představa o hrubé síle, která se rozpoutala v podobě dvou velkých bojujících mužů. Vidíte, jak se svět snaží obsáhnout oba ve střetu, ale jeden musí být potlačen, aby bylo možné dále se rozvíjet?"

Afrodita si odfrkla: "Není tak těžké si to představit. Neumím si jen představit, podrážděnou Vysokou radu, která chce něco udělat s něčím, jako jsou dva obří býci, kvůli jakékoliv víře, kterou zastupují. "

"Ona tomu rozumí, kormě tebe," řekl Stark, zamračil se na Afroditu a posílal jí pohled, který říkal: "nepomáháš".

Thanatos se usmála. "Ne, Afrodita má pravdu. Rada se změnila v průběhu staletí a to zejména v posledních čtyřech, ve kterých existuji. Bývala to životní síla, svým způsobem velmi elementární a poněkud barbarská. Ale v moderní době se stala. . . "Velekněžka zaváhala, hledala to správné slovo.

"Civilizovaná," řekla Afrodita. "Super civilizovaná."

"Přesně," řekla Thanatos.

Afroditiny modré oči se rozšířily. "Být až příliš civilizovaný není nutně dobrá věc, zvláště když máte co do činění se dvěma býky, kteří bojují proti sobě a zničí vše, co stojí mezi nimi."

"Zoey je strašně blízko Světla," řekl tiše Damien.

"Dost blízko, aby pronikla k Tmě," řekl Stark. "Zvlášť v případě, když Tma byla vyslána, aby už nikdy nedošla ke Světlu."

Pokoj ztichl, zatímco všichni se dívali na Zoey, ležela tiše a bledá, oproti smetanově saténovévu povlečení.

V tom tichu přešel Stark na svoje instinkty válečníka. Musí střežit svoji Velekněžku, věděl, že našel správnou cestu.

"Jde o to, že chránit Zoey není o ignorování minulosti. Musíme hledat hlouběji v minulosti, "řekl Stark, jehož hlas zněl hlasitěji vzrušením.

"Jde o to přijmout a porozumět hrubé síle, která je rozpoutaná boji mezi Světlem a Temnotou," řekla Thanatos.

"Sakra. Ale kde se o tom dozvíme víc?" Řekla Afrodita a ve frustraci si stáhla vlasy z obličeje. "Nepotřebujeme domněnky, jak řekla Thanatos - jinak zemřeme."

"Možná ne vždy," řekl Darius a posadil se zpříma, oči bystré a inteligentní, jak se jeho pohled setkal s pohledem Starka. "Jestli chceš najít starověkou a barbarskou víru, budeš muset jít na místo, kteroé tvoří starobylá a barbarská minulost. Místo, které je v podstatě odříznuto od dnešní civilizace. "

Stark mu odpověděl. "Musím jít na ostrov."

"Přesně tak," řekl Darius.

"Očem to sakra vy dva mluvíte?" řekla Afrodita.

"Mluví o místě, kde byli první bojovníci vyškoleni Sgiach."

"Sgiach? Kdo je to? "Zeptal se Damien.

"Je to starověký název pro bojovníka, který byl nazýván Velký Stínač hlav," řekl Darius.

"Sgiach byl tak surový a barbarský, jako Válečník," řekl Stark.

"Dobře, to je všechno v pořádku a hezké, ale musel by tu být dnes a naživu a ne jen starý příběh o bojovnících, protože jsem si jistá, že jestli Stark nemůže cestovat na Onen Svět, tak taky nemůže cestovat do minulosti, "řekla Afrodita.

"Ona," opravil ji Darius.

"Ona?" Afroditin obličej byl jeden velký otazník.

"Sgiach byla Válečnice, upírka s úžasnou silou," řekl Stark.

"A ty 'staré příběhy,' taky mluví o Sgiach." Darius dal Afroditě shovívavý úsměv. "Žije tam, na ostrově žen ve Škole noci."

"Na ostrově žen je Škola Noci?" řekla Erin.

"Proč o tom nevíme?" řekla Shaunee. "Věděl jsi o tom?" Zeptala se Damiena.

Zavrtěl hlavou. "To jsem nikdy neslyšel."

"To proto, že nejste bojovníci," řekl Darius. "Ostrov žen je také známý jako Ostrov Skye."

"Skye, jako ve Skotsku?"řekl Damien.

"Ano. To je tam, kde byli cvičeni úplně první upíří bojovníci, "řekl Darius.

"A teď už ne?" řekl Damien a pohlédl od Daria k Starkovi.
"Myslel jsem, že trénink Válečníka se odehrává ve všech Školách noci. Stejně jako Drak Lankford cvičí skupinu bojovníků, kteří pocházejí ze všech koutů, a rozhodně to není ve Skotsku. "

"Máš pravdu, Damiene. V moderním světě se výcvik bojovníků koná ve Školách Noci po celém světě, "řekla Thanatos. "Kolem přelomu devatenáctého století, se Vysoká rada rozhodla, že by to byl vhodnější způsob, jak tyhle věci dělat."

"Vsadím se, že více pohodlné a civilizovanější," řekla Afrodita.

"Taky správně, věštkyně," řekla Thanatos.

"To je ono. Beru Zoey na ostrov žen a Sgiach, "řekl Stark.

"A co pak?" zeptala se Afrodita.

"Pak budu nekulturní, takže mohu přijít na to, jak najít cestu na Onen Svět bez toho , aniž bych umřel a jakmile tam budu, udělám vše, abych Zoey vrátil zpět k nám."

"Hm," řekla Afrodita. "To opravdu nezní jako špatný nápad."

"Pokud se Stark dostane na ostrov Žen," řekl Darius.

"Je to Škola noci. Proč by se tam Stark nedostal? "řekl Damien.

"Není to Škola noci jako každá jiná," řekla Thanatos. "Rozhodnutí Vysoké Rady přesunulo vzdělávání Erebových synů ze Skye a rozšířilo je mezi Školy noci po celém světě, které bylo vyvrcholením mnoha a mnoha let napětím a neklidu mezi vládnoucí Sgiach a Vysokou radou . "

"Mluvíš o ní jako o královně," řekl Jack.

"Svým způsobem je královna, jejímiž poddanými byli bojovníci," řekla Thanatos.

"Královna měla na starosti Erebovy syny? Vím, že upíří Vysoké Radě by se to nelíbilo, není-li královna Sgiach součástí Vysoké rady, "řekla Afrodita.

"Sgiach je bojovník," řekla Thanatos. "A bojovníci nejsou podrobeni Vysoké Radě."

"Ale Sgiach je žena. Měla by být schopna hlasovat na radě, "řekl Damien.

"Ne," řekl Darius. "Válečník nemůže sedět v Radě. To je Upíří zákon. "

"Proto je Sgiach naštvaná," řekla Afrodita. "Já vím, že bych do toho neměla mluvit. Ale měla by mít možnost sedět ve Vysoké Radě. "

Thanatos kývla hlavou na potvrzení. "Souhlasím s tebou, věštkyně, ale ostatní ne. Když jí byl výcvik Erebových synů "bojovníků" odebrán, Sgiach se stáhla na ostrov Skye. Nemluvila s nikým o jejích záměrech, ani nemusela. Všichni jsme cítili její hněv. Taky jsme cítili její ochranný kruh kolem ostrova. " Thanatiny oči byly plné stínů a vzpomínek na minulost. "Nikdo nezažil, tak mocnou upírku, jako byla Kleopatra, která vytvořila ochranný kruh kolem své milované Alexandrie."

"Nikdo nevstoupí na ostrov žen bez souhlasu Sgiach," řekl Darius.

"Pokud by se to pokusil udělat tak zemře," řekla Thanatos.

"Jak dostanu povolení ke vstupu na ostrov?" zeptal se Stark.

Nastalo dlouhé, trapné ticho, a pak Thanatos řekla: "V tom spočívá první z tvých problémů. Vzhledem k tomu, že Sgiach vytvořila její ochranný kruh, žádný nečlen nedostal povolení ke vstupu na její ostrov. "

"Já povolení dostanu," řekla Stark pevně.

"Jak se to chystáš udělat, Válečníku?" zeptala se Thanatos.

Stark dlouze vydechl, a řekl: "Nevím jak to udělám. Ale nebudu se chovat civilizovaně. A to je asi tak vše, co teď vím. "

"Vydrž," řekl Damien. "Thanatos, Darie, oba víte o Sgiach a o tom starobylém barbarském náboženství. Takže, kde jste se to naučili? "

"Vždycky jsem rád četl." pokrčil Darius rameny . "Tak jsem vyhledal staré svitky ve Škole noci, kde jsem studoval. Ve volném čase jsem je četl. "

"Nebezpečný a sexy. To je výborná kombinace, "Afrodita předla a přítulila se k němu.

"Dobře, všichni budeme blít později," řekla Erin.

"Jo, právě teď,to nemuselo být," řekla Shaunee.

"A co vaše znalosti o býcích a Sgiach?" zeptal se Damien Thanatos a dal pohled dvojčatům a Afroditě aby byly zticha.

"Ze starověkých textů zde v paláci archivu. Když jsem se poprvé stala Velekněžkou, strávila jsem mnoho hodin samostudiem tady. Musela jsem, neměla jsem rádce, "řekla Thanatos.

"Neměla jsi rádce? To muselo být těžké, "řekl Stark.

"Zřejmě náš svět potřebuje jen jednu Velekněžku, která má nadání spřízněné se smrtí," řekla Thanatos s ironickým úsměvem.

"To je podělaná práce," řekl Jack, a pak dal ruku přes ústa a zakvičel, "Promiň!"

Thanatosin úsměv se rozšířil. "Neberu tvoje slova, jako trestný čin, mládě. Chceš-li se spojit se Smrtí, tak to není snadná práce. "

"Ale díky tomu, a protože Darius četl Válečnický spisy, máme na co navázat," prohlásil Damien.

"Co tím myslíš?" řekla Afrodita.

"Myslel jsem tím, že v jedné věci ve které jsem opravdu dobrý je studium."

Aphroditiny modré oči se rozšířily. "Takže by stačilo najít něco, čeho se chytit a něco si o tom přečíst."

"Archivy. Budete potřebovat přístup do archivu v paláci, "řekla Thanatos a zamířila ke dveřím. "Promluvím s Duantiou."

"Výborně. Připravím se na studium, "řekl Damien.

"Pomůžu ti," řekl Jack.

"Stádo pakoňů, i když to nenávidím, vypadá to, že se všichni musíme připravit na studium."

Stark sledoval Thanatos, když odcházela. Nejasně zpozoroval, že zbytek mláďat bylo nadšené, že mají na co soustředit svou energii, ale jeho pohled se vrátil na bledou tvář Zoey.

A já se připravím na spojení se smrtí.
Zřejmě nic nebylo pravé.

Nebylo to, jako bych nevěděla, kde jsem byla. Chci říct, že vím, že jsem na Onom světě, nejsem
mrtvá, ale jsem s Heathem, který rzohodně mrtvý byl.


Bohyně! Bylo to tak divné, že bylo stále více a více normální na Heathe myslet jako na mrtvého.
V každém případě, ostatní věci nejsou vůbec v pořádku.


V tu chvíli jsem ležela na Heathovi. Zamilovaně jsme spolu leželi, jako starý manželský pár, u paty
stromu na mechovém paloučku ve tvaru oválu. Měla bych být správně uvolněná. Mech byl určitě
měkký, a popravdě, připadalo mi to, jako by byl Heath živý. Viděla jsem ho, slyšela jsem ho,
dotýkala se ho, dokonce voněl jako Heath. Měla bych být schopna se uvolnit a být jen s ním.

Tak proč, jak se tak dívám na rej tančících modrých motýlů, jsem tak neklidná a všeobecně
rozladěná, jak by řekla babička?


Babička...



Stýská se mi po ní. Její nepřítomnost byla jako mírná bolest zubů. Občas ten pocit odešel, ale
věděla jsem, že tam stále je , a kdyby se vrátil, tak horší.


Určitě musí mít o mě velký strach. A musí být smutná. Přemýšlím o smutné babičce a přitom by
byla určitě tvrdá. Ona by zvládla všechno. Moje mysl od toho rychle odchází pryč.


Nemohla jsem jen tak ležet. Odtáhla jse se do Heatha, dávajíc pozor na to, abych ho nevzbudila.

Pak jsem mzačala chodit dokolečka.


Pomohlo to. No, ale jen na chvíli. Chodila jsem tam a zpátky, tam a zpátky, ujišovala se, že tam
Heath stále je. Vypadal roztomile, když spal.

Jak já si přála, abych mohla spát.


Když jsem odpočívala a zavřela oči, bylo to, jako bych ztrácela kousky sebe samotné. Ale jak by se to mohlo stát? Jak bych mohla ztrácet sebe samu? Připomnělo mi to trochu čas, kdy jsem byla doma s horečkou a v krku mě nehorázně bolelo, že jsem měla tak divný sen, v němž jsem lítala dokola a dokola, dokud kousky mne nezačaly padat kolem mě.

Zachvěla jsem se. Proč bylo tak lehké si na tohle vzpomenout, když spousta věcí v mé hlavě byla
rozmazaná jako mlha.

Bohyně! Jsem opravdu unavená.

Jak jsem byla roztržitá, tak jsem zakopla o kousek bílé skály, která vyčnívala z mechu, a zabránila
pádu tím, že jsem se chytla rukou za nejbližší strom.

To byla chvíle, kdy jsem to uviděla. Moje ruce. Moje ruka. Nevypadala pravá. Zastavila jsem se a
zírala, přísahám, že má kůže se vlnila, jako v jednom z těch hnusných hororových filmů, kde jsou
ošklivé těla nahých dívek a -

"Ne!" Otřela jsem si hořečně svou paži. "Ne! Stop!"

"Zo, kotě. Co se děje?"

"Heathi, Heathi...podívej." Držela jsem ruku tak, aby ji viděl. "Je to jako noční můra."

Heathův pohled přešel z mé ruky na můj obličej. "Ehm, Zo, co je jako noční můra?"

"Moje ruka! Moje kůže! Mění se!" Podívala jsem se na něj.

Usmál se na mě , ale jeho tvář neskrývala obavy. Natáhl ruku a pomalu přejel tou svou po mé paži. Jak se dostal k mé dlani, propletl si se mnou prsty.

"Na té ruce opravdu není nic špatného, zlato " řekl.

"Vážně si to nemyslíš?"

"Opravdu. Opravdu si to nemyslím. Hej, co se s tebou děje?"

Otevřela jsem pusu, abych mu řekla, že jsem si myslela, že jse ztratila sebe samotnou, že kousky mě odplouvaly pryč, když můj pohled zaujalo něco na okraji lesa. Něco temného.

"Heathi, nelíbí se mi to," řekla jsem mu a ukázala třesoucí se rukou na místo, kde byl stín.

Vánek rozpohyboval široké zelené listy na stromech, které se najednou zdály ne tak silné a krycí,
jako před chvilkou, a najednou ke mně došla ta vůně. Odporná a uleželá, stejně jako tři dny stará mrtvola. Cítila jsem, jak se Heathovo tělo napjalo, a já věděla, že si to jen nepředstavuju.

Pak tam, za stínem se něco pohlo. Byla jsem si jistá, že jsem slyšela šum křídel.

"Ach ne," zašeptala jsem.

Heath mě pevně chytil za ruku. "Tak pojď. Musíme se dostat tady dál do háje."

Cítila jsem, jak tuhnu, jak mi vše ve stejnou dobu ztuhlo. "Proč? Jak je možné, že nás stromy
nemohou zachránit od toho, co tam je?"

Heath mi vzal bradu do dlaní tak, abych se na něj podívala. "Zo, ono to sem nemůže. Cítíš to? Toto místo, to je háj, je tu jen dobro, pouze dobro. Bejby, necítíš tady bohyni?"

Slzy, které vyplnily mé oči, mi vše rozmazaly. "Ne," řekla jsem tiše, jako bych sotva vyslovila jediné slovo. "Nemohu cítit moji bohyni vůbec."

Vytáhl si mě do náruče a pevně mě objal. "Neboj se, Zo. Cítím ji, tak to bude v pořádku. Slibuji."

Pak, ještě když mě držel Heath jednou paží, mě vedl hlouběji do háje Nyx. Moje slzy padaly z
přeplněných, vhlkých očí a tak teplé mi stékaly po chladných tvářích.