ŠN (6) 32. kapitola

Napsal Jinny (») 9. 3. 2011 v kategorii Škola noci 6 - Pokoušená, přečteno: 3189×

"Benátky jsou odtud vzdáleny sedm hodin," vysvětlila Lenobia. Protáhla nás VIP bezpečnostní kontrolou. "Když se tam dostanete, bude pozdní odpoledne. Snažte se spát co nejvíce, jak to jen v letadle půjde. Vysoká rada se bude konat těsně po setmění. Budete připraveni tam být a budete ve střehu."

 

"Jak se Stark bude moct pohybovat na slunci?" zeptala jsem se.

 

"Obeznámila jsem Vysokou radu se Sterkovými potřebami. Ujistili mě, že Stark bude chráněn před sluncem. Měli byste vědět, že jsou celý nedočkavý, až se s ním setkají. Jsou velmi zvědavý na nový druh upíra."

 

"Budou mě poznávat tím, že mě budou zkoumat jako laboratorní krysu?" zeptal se Stark.

 

"Nedopustíme, aby se to stalo," řekl Darius.

 

"Myslím, že byste měli mít na paměti, že se Vysoká rada skládá ze sedmi nejmoudřejších a nejstarších kněží a kněžek. Nebudou se chovat nelidsky, ani ukvapeně."

 

"Takže jsou všichni tak trochu jako Shekinah?" zeptal se Jack.

 

"Shekinah byla upíří velekněžka. Byla jedinečná. Ale každý nový člen rady je pro danou pozici pečlivě zvolen upíry. Zastávají svou pozici padesát let a pak je zvolen nový. Žádný člen nemůže zastávat funkci dvakrát po sobě. Členové rady jsou ze všech koutů světa jsou známí pro svou moudrost."

 

"Což znamená, že by měli být dost chytří, aby odhalili Kalonu a Neferet." řekla jsem.

 

"Není to chytrost, čeho bychom se měli bát," řekla Afrodita. "Je to jejich volba. Ve Škole noci je hodně chytrých upírů, kteří nechali Kalonu a Neferet, aby nad nimi vyhráli."

 

"Afrodita má pravdu," řekl Damien.

 

"Proto musíme být připraveni na cokoliv," řekl Darius.

 

"Myslím si to samé," řekl Stark.

 

Lenobia vážně přikývla. "Vzpomeňte si na to, že výsledek vašeho jednání může změnit svět, jak ho teď známe."

 

"No, hovno. Nebudeme na ně tlačit," řekla Afrodita.

 

 

Lenobia na ní vrhla ostrý pohled, ale nic neřekla. Místo toho mě překvapila tím, že se podívala na Jacka. "Věřím, že bys měl zůstat tady," řekla.

 

"Ach, tak to ne! Půjdu tam, kam půjde Damien," řekl Jack

 

"Tam kam jde Damien to bude dost nebezpečné," řekla Lenobia.

 

"Pak je pro mě ještě dvakrát tak důležité jít s ním!"

 

"Myslím, že by měl jet," řekla jsem. "Je součástí party. Plus," pokračovala jsem vedena mými instinkty a věděla, že dělám správnou věc. Vyjadřovala jsem Nyxin názor, "Jack má nadání."

 

"Cože? Jaké?"

 

Usmála jsem se na něj. "Myslím, že máš. Máš nadání porozumění modernímu světu technologií."

 

Damien se usmál. "To je pravda! Jack rozumí čemukoliv audiovizuálnímu a také počítačům. Vždy jsem si myslel, že je technický génius. Ale ve skutečnosti je to technický génius bohyně nadruhou."

 

"Oh, bohyně! To je cool, viď." řekl Jack.

 

"Máš pravdu, Zoey. Jack by měl jít s vámi. Nyx mu dala nadání k tomuto účelu a tento účel by pro vás mohl být dost dobře užitečný."

 

"Jo, a taky-" Chtěla jsem jí říct o našem dalším spolucestujícím, když jsem uviděla Heatha, jak běží k nám s taškou přes rameno.

 

"Tvůj choť jede taky?" Lenobia mě utnula a s jedním obočím zvednutým pozorovala Heatha.

 

"To si piš!" řekl Heath a objal mě. "Nikdy nevíte, kdy mě bude Zo potřebovat kousnout."

 

"Tak jo, Heathe. Každý to chápe, že." Cítila jsem, jak rudnu a záměrně jsme držela svůj pohled co nejdál od Starka.

 

"Jako choť velekněžky budeš moct být v Radě senátu," řekla Lenobia Heathovi. "Nebudeš moct ale mluvit."

 

"Existuje mnoho pravidel o tom, jak jednat v Radě senátu, že?" zeptal se Damien Lenobie.

 

Můj žaludek se cítil ještě hůř. "Pravidla?"

 

"Jsou," řekl Lenobia. "Je to starověký systém navržený k tomu, aby předešel chaosu, ale jsou zákony na spravedlivý proces. Musíš dodržovat pravidla nebo budeš z komory vyvedena."

 

"Ale já neznám žádná pravidla!"

 

"To je důvod, proč vás moje kamarádka Erce bude čekat na ostrově San Clemente. Setká se s vámi na letišti. Odveze vás do vašeho pokoje na ostrově a osvětlí vám etiketu Rady."

 

"Nemůžu nic říct?"

 

"Seš postiženej?" zeptala se Afrodita Heatha. "To je to, co ti právě Lenobia řekla."

 

"Nejsem si jistá, jestli budeš mít možnost se vůbec ukázat v rámci Rady senátu," řekla Lenobia Afroditě.

 

"Cože? Ale já jsem..." prskala slova ven. Pravda byla taková, že technicky vzato byla Afrodita člověk. Abnormální člověk, ale přesto jen člověk.

 

"Erce je požádala, abys mohla být přítomna," pokračovala Lenobia. "Uvidíme, jestli ti to dovolí, nebo ne."

 

"Proč nejdete do letadla? Musím si s Lenobiou na chvilku promluvit."

 

"Odlétáte z brány dvacet šest," řekla Lenobia. "Buďte požehnáni, ať Nyx zůstane po celou dobu s vámi."

 

"Buď požehnána!" řekli všichni a zamířili do klikatých bezpečnostních řad.

 

"Jak je mláďatům?" zeptala jsem se.

 

"Mnohem lépe. Děkuji za to, co jsi pro ně udělala." řekla.

 

Vyměnila jsem si s ní díky. "Jen jsem ráda, že už je jim lépe. A co Drak?"

 

"Oddává se smutku."

 

"Moc mě to mrzí," řekla jsem.

 

"Porazila jsi Kalonu. Zastavila Neferet. Tím si Drakovi pomohla."

 

Ignorovala jsem paniku, která se začala rozšiřovat uvnitř mě a změnila téma. "Co se stane s červenými mláďaty?"

 

"Jsem přesvědčena, že bychom se měli řídit tím, co chce jejich velekněžka. Až se vrátím do školy, promluvím si se Stevie Rae a popovídáme si o tom, co si ona myslí, že bude pro její lid nejlepší."

 

Bylo legrační slyšet Lenobii mluvit o Stevie Rae jako o velekněžce, ale dobrým způsobem. "Musíte vědět, že je víc červených mláďat než ty, které jsou se Stevie Rae."

 

Lenobia přikývla. "Darius mě informoval."

 

"Co budete dělat?"

 

"Stejně jako o ostatním, o tomhle si rozhodne Stevie Rae. Je to složitá situace. Ani nevíme co přesně

jsou zač. Čím se staly, nebo nestaly." Lenobia mi položila ruku na rameno. "Zoey, nesmíš dovolit, aby tě to co se děje tady rozptýlilo. Zaměř se na Neferet, Kalonu a Vysokou radu. Věřím, že se dobře postarám o Školu noci."

 

Povzdechla jsem si. "Dobře, udělám to. Nebo se o to alespoň pokusím."

 

Usmála se. "Už jsem informovala Vysokou radu, že tě považujeme za naši velekněžku."

 

Cítila jsem se šokovaně. "Vážně?"

 

"Vážně. Ty jí jsi, Zoey. Získala jsi ten post. Jsi spojena s Nyx tak, jak ještě žádný jiný upír nebo mládě nikdy nebylo. Následuj bohyni, ať na tebe můžeme být hrdí," řekla.

 

"Budu se snažit."

 

"A to je všechno, co po tobě žádám. Buď požehnaná Zoey."

 

"Buď požehnaná," řekla jsem. Pak jsem se podívala na mou partu v bráně dvacet šest a snažila se nemyslet na to, že velekněžka Nyx má sny o jejím ex-válečníkovi.

 

***

 

"Babi, ahoj! Jak se cítíš?"

 

"Ach, ptáčátko! Dnes je mi lépe. Myslím, že ten konec bouře mě posílil. Led je krásný, ale jen v malých dávkách," řekla babička.

 

"Hele, nemyslím si, že to znamená, že bys měla nějak moc spěchat zpátky na levandulovou farmu. Prosím, slib mi, že se o tebe bude sestra Marie Angela ještě chvíli starat."

 

"Neboj se u-we-tsi-a-ge-ya. Zjistila jsem, že je pro mě sestra moc dobrou společností. Přijdeš za mnou dnes večer? Jak jdou věci ve Škole noci?"

 

"No, babi, to je ten důvod, proč ti volám. Chystám se opustit školu a jet do Benátek. Kalona a Neferet jsou tam a vypadá to, že se snaží přesvědčit Vysokou radu."

 

"To je špatné, u-we-tsi-a-ge-ya. Ale nejdeš do bitvy sama, že ne?"

 

"V žádném případě, babi. Jede se mnou celý gang a Heath."

 

"To je dobře. Nestydí se za to, že je s tebou spojený. To je přirozený řád věcí."

 

Pálily mě slzy v zadní části mého krku. Babička mě měla pořád ráda, bez ohledu na to, jak strašný a podivný teď můj život je. Byla středem mého světa. "Miluju tě, babi," vymáčkla jsem ze sebe.

 

"A já tebe, u-we-tsi-a-ge-ya. Nedělej si starosti o starou ženu. Zaměř se na svůj úkol. Budu tady, až se budeš vracet z vyhraného boje."

 

"Mluvíš tak jistě o tom, že se vrátím vítězně."

 

"Jsem si tím jista, u-we-tsi-a ge-ya. Máš přízeň bohyně."

 

"Babi, měla jsem opravdu podivný sen o Kalonovi." Ztišila jsem hlas, i když jsem byla daleko od místa, kde moje parta čekala na naše letadlo, aby vešli na palubu. "Viděla jsem, že Kalona nebyl vždy zlý. Býval Nyxin bojovník."

 

Babička mlčela po několik dlouhých okamžiků. Nakonec řekla: "To zní spíš jako vize, než jako sen."

 

Cítila jsem, že to co říká je pravda. "Vize! Takže to znamená, že je to pravda?"

 

"Ne nutně. I když to co jsi viděla, mělo mnohem větší význam, než jen obyčejný sen. Zdálo se ti to být pravdivé?"

 

Kousala jsem si ret a pak přiznala: "Ano, měla jsem poct, že to co vidím, byla pravda."

 

"Pamatuj si. Zmírni pocity zdravým rozumem. Poslouchej své srdce, mysl a duši."

 

"Snažím se."

 

"Rozděl své pocity logikou a odůvodni si je. Ty nejsi A-ya. Ty jsi Zoey Redbirdová a jsi svobodná. Pokud je to příliš těžké, pohleď na své přátele, a to zejména na Heatha a Starka. Jsou s tebou spojeny, Zoey. Oni jsou, ale ne duch staré Dívky z kmene Čerokézů."

 

"Máš pravdu, babi. Budu si to pamatovat. Já jsem já, a to se nezmění."

 

"Zo! Nastup do letadla!" zavolal Heath.

 

"Musím jít, babi. Miluju tě!"

 

"Moje láska půjde s tebou, u-we-tsi-a-ge-ya."

 

Dostala jsem se na letadlo naplněna babičky láskou. Měla pravdu. Potřebovala jsem rovnováhu. I mezi tím, co jsem věděla o Kalonovi a to co jsem si myslela, že o něm vím.

 

Můj kladný pocit byl posílen, když jsem se dostala do letadla. Bylo to jako první třída s obrovskými koženými sedadly, která se dala polohovat a super silné krytiny na oknech. Když jsem šla kolem nich, okamžitě jsem je zavřela.

 

"Venku teď slunce nesvítí, hlupáku," řekla Afrodita.

 

"Jen jsem se o to chtěla postarat sama, kdyby na to náhodu někdo z vás zapomněl" udělala jsem vzdušné uvozovky kolem slova zapomněl "zavřít později."

 

"Nehodlám spálit tvého bojovníka," řekla Afrodita. "I když toho má můj válečník na práci až příliš."

 

"Nikdy nebudu moc zaneprázdněný pro tebe," řekl Darius, přičemž sklonil paži sedadla, která je oddělovala, aby se k ní mohl přitulit.

 

"Bleju," řekl Erin.

 

"Přestěhujeme se do zadní části letadla, ať se nám z Afrodity neudělá zle," řekla Shaunee.

 

"Je tady nějaké jídlo?" zeptal se Damien.

 

"Doufám, že ano. Dala bych si Colu." řekla jsem a měla jsem najednou pocit, že je všechno zase normální.

 

"Lenobia řekla, ať si vezmeme na let vlastní, ale vsadila bych se, že bychom se tu mohly porozhlédnout, až vzlétneme a najít něco k pití," řekl Darius.

 

"Vím, kde mají Colu," řekl Stark. "Jde o letadlo, které mě přivezlo ze Chicaga. Dojdu ti pro nějakou, jakmile vzlétneme." Pak ukázal na prázdné sedadlo vedle něj. "Sedneš si ke mně?"

 

"Hej, Zo!" Heath na mě zavolal ze zadní části letadla. "Zachránil jsem tady pro nás sedadla."

Povzdechla jsem si. "Víš, co? Myslím, že si sednu sama a trochu se prospím. Pásmová nemoc je zabiják." řekla jsem a vybrala si sedadlo mezi Heathem a Starkem.

 

"Beru si Xanax. Vím, jak létat," řekla Afrodita. "Budu připravena vletět do obchodů, hned jak přistaneme v Benátkách."

 

"Obchody?" zavolala Shaunee.

 

"Nákupy?" zeptala se Erin.

 

"Možná bychom to měli prozkoumat s Aphroditou," řekla Shaunee.

 

"Výborný nápad, dvojče," souhlasila Erin.

 

Usmála jsem se na dvojčata a sedla si do sedadla naproti Afroditě, která se na ně ušklíbla, ale rychle zahájila výčet všech nákupních možností, které jsou v Benátkách.

 

"Tady." Stark mi podal deku a polštář. "V letadlech je zima. Zvlášť, když se snažíš usnout."

 

"Díky," řekla jsem. Chtěla jsem mu říct, že bych se k němu nejradši přitulila, ale věděla jsem, jak by se cítil Heath (který byl právě v nadšené debatě s Jackem o tom, zda byly lepší Mac nebo PC).

 

"To je v pořádku. Chápu to." řekl Stark šeptem.

 

"Jsi nejlepší bojovník na světě," řekla jsem mu.

 

Usmál se trochu domýšlivým úsměvem, který se mi tolik líbil a políbil mě na čelo. "Běž spát. Budu sledovat tvoje emoce. Pokud budou špatné, probudím tě."

 

"Spoléhám na to," řekla jsem.

 

Stočená do klubíčka s přikrývkou a polštářem, které mi dal můj válečník, jsem usnula ještě dřív, než jsme vzletěli.

 

Pokud se mi něco zdálo, nepamatovala jsem si to.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a šest