Hunger Games 1 - Aréna smrti

7. kapitola

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 2075× | komentáře: 0
Ve spánku se mi zdají děsivé sny. Tvář zrzavé dívky se prolíná s krvavými výjevy z dřívějších Hladových her, s mou matkou, uzavřenou do sebe a nedosažitelnou, i s vyzáblou a vystrašenou Prim. Probouzím se s křikem – volám na svého otce, aby utíkal, zatímco v dole dochází k explozi, která září milionem smrtících jiskřiček světla. číst dál

6. kapitola

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 2080× | komentáře: 0
Výcvikové centrum má věž určenou výhradně pro splátce a jejich týmy. Tohle bude náš domov až do vlastního začátku her. Každý kraj zabírá celé jedno patro. Člověk prostě vkročí do výtahu a stiskne číslo kraje. Jednoduché. číst dál

5. kapitola

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 1788× | komentáře: 0
Skříííp. Skřípu zuby, zatímco Venia, žena se světle zelenomodrými vlasy a zlatým tetováním nad obočím, trhá za další pruh látky na mé noze a vytrhuje s ním i chloupky. „Pardon!“ pípne svým hloupým kapitolským přízvukem. „Jenže jsi strašně chlupatá!“ číst dál

4. kapitola

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 2320× | komentáře: 0
Několik okamžiků s Peetou vstřebáváme výjev, na němž se náš instruktor snaží zvednout z kluzké, odporné hmoty, která vyšla z jeho žaludku. Z pachu zvratků a alkoholu se mi málem dělá nevolno. Díváme se s Peetou na sebe. Haymitch zjevně nestojí za moc, ale Cetkie má pravdu v jedné věci: jakmile se ocitneme v aréně, nikoho jiného mít nebudeme. Aniž bychom se museli domlouvat, bereme s Peetou Haymitche každý za jednu paži a pomáháme mu na nohy. číst dál

3. kapitola

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 2112× | komentáře: 0
Jakmile končí hymna, zadrží nás. Ne že by nám nasadili pouta nebo něco takového, ale hlouček mírotvorců nás odvádí předním vchodem do soudní budovy. Možná už se v minulosti někteří splátci pokusili utéct. Já jsem ovšem nikdy o ničem podobném neslyšela. číst dál

2. kapitola

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 2589× | komentáře: 0
Když jsem se jednou ukrývala na stromě a nehybně čekala, až kolem půjde nějaká zvěř, usnula jsem a zřítila se tři metry na zem. Dopadla jsem na záda a měla jsem pocit, že ten náraz mi z plic vyrazil všechen vzduch. Ležela jsem a pokoušela jsem se nadechnout nebo vydechnout, cokoliv. číst dál

1. kapitola ( PRVNÍ ČÁST - SPLÁTCI )

Jinny (») | 21. 4. 2012 | přečteno: 3734× | komentáře: 0
Když se probouzím, druhá strana postele je chladná. Natahuji prsty směrem k Priminu teplu, ale nahmatám pouze hrubý plátěný povlak matrace. Určitě měla zlé sny a vlezla si k matce. Není divu. Dnes je Den sklizně. číst dál