Moje kobka. Ležení na břiše. Pečovatelé se mi starají o záda a vtírají mi do kůže něco studeného. Někdo mi sahá na nohy, kňučení, volání o pomoc.
***
Zírání na strop. Někdo mi držel přečd očima pochodeň a zíral mi do očí. Po hlavě mi jezdila břitva, odstraňovala zbytky spálených vlasů. Gavner Zurč přišel polekaně blíž."Myslím, že je..." Tma.
***
Noční můry. Svět z plamenů. Útěk. Spáleniny.Jekot. Nářek o pomoc. Někdo další.
Prudké vzbuzení. Upíři kolem mě. Noční můry se vracejí. Kobka hoří. Snažím se zlomit oheň. Drží mě dole. Proklínám je. Bolest mnou prochází. Chvění. Uvolnění. Návrat do plamenných snů.
***
Konečně jsem se dostal z toho deliria. Ležel jsem tváří dolů. Trochu jsem se opřel o ruce, abych se mohl rozhlédnout. Blízko seděl pan Hroozley s Harkatem a sledovali mě.
"Myslím....že jsem viděl....Gavnera..." zašeptal jsem.
Oba dva vyskočili a nervózně se usmívali."Byl tu dříve," řekl pan Hroozley."Stejně jako Kurda, Vanez a Arra. Pečovatelé je poslali pryč."
"Já....zvládl jsem to?" zeptal jsem se.
"Ano."
"Jak moc..jsem...popálený?"
"Dost ošklivě," řekl pan Hroozley.
"Vypadáš...jako...poečená klobása," zažertoval Harkat.
Slabě jsem se zasmál."Zním teď...skoro...jako ty."
"Jo," souhlasil."Ale budeš...na tom...líp."
"Budu?" zeptal jsem se pana Hroozleyho.
"Ano," kývl."Prožil jsi strašnou zkušenost, ale zranění nejsou trvalá. Tvoje nohy to odnesli nejvíc, ale pečovatelé je zachránily. Bude to chtít čas, aby se uzdravily, a možná už ti nenarostou vlasy, ale už nejsi v nebezpečí."
"Cítím se...strašně," řekl jsem.
"Buď rád, že se vůbec nějak cítíš."
"A co...další zkouška?"
"Na to teď nemysli."
"Já...musím," vydechl jsem."Budu mít....čas...na přípravu?" Pan Hroozley mločel."Řekněte mi ...pravdu," naléhal jsem.
"Nebude nic moc času," povzdechl si."Kurda je právě teď v knížecí síni a snaží se je převědčit, ale nepodaří se mu vyjednat odložení. Nidyk předtím se Zkoušky neodložily. Ti, kdo jsou neschopní pokračovat, musí..." Zarazil se.
"...do Síně...smrti..." dořekl jsem za něj.
Seděli jsme tam a snažili se vymyslet něco vhodného,když se vrátil Kurda a vypadal rozrušeně."Je vzhůru?"
"Jsem."
Sklonil se nade mnou a řekl," Už je skoro západ slunce. Musíš si vybrat další Zkoušku nebo přiznat prohru a dojít si pro smrt. KDyž tě odneseme do Knížecí Síně, myslíš, že zvládneš pár minut stát rovně?"
"Nejsem si jistý," přiznal jsem."Bolí mě...nohy."
"Já vím," řekl."Ale je to důležité. Našel jsem způsob, jak získat čas, ale půjde to, jen když se budeš chovat jako bys byl v pořádku."
"Jaký způsob?" zeptal se pan Hroozley.
"Není čas na vysvětlování," vyštěkl Kurda."Zkusíš to, Darrene?" Slabě jsem kývl."Dobře. Vezměte ho na nosítka a do Knížecí síně. Nesmíme se zpozdit."
Pospíchali jsme chodbama a do Síně jsme se dostali právě včas. Vanez Blane stál venku a čekal s fialovou vlajkou."Co se děje, Kurdo?" zeptal se."Darren se zítra v žádném případě nemůže zúčastnit Zkoušky."
"Věřte mi," řekl Kurda."Byl to Parisův nápad, ale musíme se ho chytit. Musíme se chovat, jako bychom byli připraveni pokračovat. Všechno záleží na Darrenově chování. No tak. A pamatujte - musíme se chovat, jako by se nic nedělo."
Všechny nás Kurdovo chování mátlo, ale neměli jsme jinou šanci než ho poslechnout. Vešli jsme do síně a oči všech upírů se upřely na nás. Kurda a pan Hroozley mě odvedli před knížata, Harkat a Vanez šli za náma.
"Je to mladý pan Shan?" zeptal se Paris.
"ano pane," řekl Kurda.
"Vypadá strašně," poznamenal Mika ver Leth."Jste si jistí, že může pokračovat v další Zkoušce?"
"Jen odpočívá, pane," řekl Kurda."Rád předstírá zranění, abychom se o něj dobře starali."
"Vážně?" zeptal se Mika a ztuha se usmál."V tom případě, ať si jde vytáhnout další Zkoušku. Rozumíte," dodal zlověstně," co musíme udělat, pokud to nezvládne?"
"Rozumíme," řekl Kurda a položil nosítka. Pan Hroozley taky.Pomohli mi na nohy a pak pomalůu poodstoupili.Zakymácel jsem se a skoro jsem upadl. A asi bych to udělal, kdyby kolem nebylo tolik upírů.
Bojoval jsem s bolestí a doplazil jsem se před knížata.Trvalo mi to, ale nijak jsem nespěchal. Nikdo nemluvil a já si jako obvykle vybral jeden kámen."Číslo čtyři," prohlásil ten upír."Krvaví kanci."
"Složitá Zkouška," poznamenal Paris, když zkoumal kámen."Jsi na ni připraven, Darrene?"
"Nevím...co to je," řekl jsem."ale budu...tomu...zítra muset...čelit."
Paris se vřele usmál."To rád slyším." Pak si odkašlal a nevinně vykulil oči."Každopádně já tam být nemohu. Mám něco neodkladného na práci a bohužel tuhle Zkoušku prošvihnu. Můj hodný kolega Mika to vezme za mě."
Mika napodobil Parisův nevinný pohled."Vlastně se taky nemůžu zítra dostat ze síně. Ten Pán Vampýru mě okrádá o veškerý čas.A co ty, Šípe?"
Šíp temně zavrtěl hlavou."Taky se musím omluvit. Můj diář - jak bych tak řekl - je úplně plný."
"Pánové," řekl Kurda rychle a přišel dřív."Už jste přišli o jednu z Darrenových Zkoušek. Nedělali jsme z toho žádnou vědu, ale nepřijít na jedny Zkoušky dvakrát, to už je neomluvitelné a Darrena to poškozuje. Musím co nejsilněji protestovat."
Paris se začal usmívat, ale udržel se. "V tvých slovech je pravda," zamumlal.
"Nemůžeme přijít o další zkoušku," souhlasil Mika.
"Tak nebo tak musí být někdo přítomen," dokončil to Šíp.
Knížata to začali potichu domlouvat. Mimochodem - podle toho, jak se křenili a občas mávli na Kurdu jsem poznal, že mají něco za lubem.
"Výborně!" řekl Paris nahlas."Darren oznámil, že je na další Zkoušku připraven. Protože nemáme čas tam jít, musíme ji přeložit. Omlouváme se, Darrene. Přijmeš naši omluvu?"
"Tentokrát to...nechám...plavat," křenil jsem se.
"Jak dlouho musíme čekat, pánové?" zeptal se Kurda a dělal netrpělivého."Darren je na svou další Zkoušku celý nedočkavý."
"Ne dlouho," řekl Paris."Jeden z nás bude přítomen při západu slunce, 72 hodin od teď. Je to přípustné?"
"Je to mrzuté, pane," naoko si povzdechl Kurda," ale jestli musíme počkat, tak to uděláme."
Kurda mi pomohl dolů a posadil mě na nosítka,. a s panem Hroozleym mě vynesli ven. Venku mě položili a začali se smát.
"Seš dareba, Kurdo Smolte," volal pan Hroozley."Jak tě to vůbec napadlo?"
"Byl to Parisův nápad," řekl Kurda pokorně. "Knížata chtěla Darrenovi pomoct, ale nemohli prostě říct: dáváme mu kvůli zraněním čas navíc. Potřebovali výmluvu, aby si zachránili tvář. Takhla to vypadá, jako by byl Darren připravený, takže není ostuda to odložit."
"Tak proto...jsem musel stát," poznamenal jsem."aby nikdo neměl....podezření."
"Přesně tak," usmíval se Kurda."Všichni v Síni ví, co se skutečně děje, ale když to bude vypadat v pořádku, nikdo nebude protestovat."
"Tři noci...a dni," řekl jsem."Bude to ...stačit?"
"Jestli ne, ropzhodně to nebude pro nedostatek snažení,"řekl pan Hroozley ohnivě a vydali jsme se tunelama najít nějaké pečovatele, kteří by mě dali před Zkouškou dohromady.
2024 ©