,,Jdi pryč," prosila jsem. ,,Odejdi z města nadobro. Potom tě nebudeme muset zabít."
,,Proč myslíte, že byste to dokázali?" zavrčel upír.
Lucas se na něho vrhl a oba upadli na chodník. Lucas neměl zrovna dobré vyhlídky. Bojovat tváří v tvář bylo vždycky výhodnější pro upíry, protože jejich nejlepší zbraní byly tesáky. Rozběhla jsem se k nim odhodlaná Lucasovi pomoct.
,,Jsi silnější" - suptěl upír - ,,než člověk."
,,Přesto právě jím jsem," prohlásil Lucas.
Navzdory své zoufalé situaci se upír široce usmál a vypadal tak ještě hrozivěji. ,, Zaslechl jsem, že někdo hledá někoho z našich nejmladších členů," řekl a díval se přitom na Lucase. ,,Jedna z nejsilnějších v mém kmeni. Dívka jménem Charity. Neslyšel jsi o ní?"
Charitin kmen. Zachvátila mě panika.
,,Ano, slyšel. Vlastně jsem ji nabodl na větev," pronesl Lucas a snažil se upírovi zkroutit ruku za záda. ,,Myslíš, že ti nemůžu udělat to samý? To se teda pleteš." Jenže Lucas se ocitl v nevýhodě. Jejich síly byly vyrovnané a Lucas s sebou neměl své nože. Upír ho mohl každým okamžikem přemoct.
To znamenalo, že bylo na mně, abych ho zachránila - a zabila tak dalšího upíra.