"Vážně, Darie, nemůžeme to udělat jiným způsobem? Nějakým jiným víc nemocničním způsobem. V nemocnici. S doktory a čekárnami pro kamarády, aby počkali, zatím co oni budou…budou" Ukázala jsem napůl s panikou na šíp trčící z těla Stevie Rae. "Zatím, co to oni zpraví."
"Možná by tu mohl být jiný způsob, ale ne v těchto podmínkách. Mám omezené zásoby tady dole, a když se nad tím zamyslíš, kněžko, tak já nevěřím, že bys chtěla, aby dnes v noci šel kdokoli z nás na povrch do jedné z městských nemocnic."
Kousla jsem se tiše do rtu a myslela na to, že má pravdu, ale pořád jsem se pokoušela přijít na jinou méně děsivou alternativu.
"Ne, nepůjdu tam nahoru. Ne jen, že je Kalona volný společně se svýma hnusnýma ptačíma dětma, ale taky nemůžu nahoru, až vyjde slunce a já cítím, že svítání není tak daleko. Nemyslím, že bych to přežila, když už mě bolí tohle. Zoey, budeš to prostě muset udělat."
"Chcete, abych to vytáhla, zatímco ji budete držet?"Zeptala se Afrodita.
"Ne, sledovat to bude asi horší než pomáhat." Řekla jsem jí.
"Já se zatím pokusím nekřičet moc nahlas." Přidala se Stevie Rae.
Řekla to tak vážným hlasem, že mi to úplně sevřelo srdce stejně, jako tenkrát, když na to pomyslím
"Oh, zlato, můžeš ječet z plných plic. Budu křičet s tebou, zatraceně." Podívala jsem se na Daria. "Až budeš připravený, řekni."
"Odříznu opeřený konec střely, která stále vyčnívá z přední části hrudi. Až to udělám, podej mi tohle." Dal mi svazek obvazu, který byl mokrý od alkoholu. " a přelož to na ušmiknutý konec. Když šíp dobře chytnu, řeknu ti, abys zatlačila. Tlač silně, když já budu táhnout. Řekl bych, že to půjde snadno."
"Ale bude to bolet jen trošku?" zeptala se Stevie Rae, která zněla na omdlení.
"Kněžko," Darius položil svou velkou dlaň na její paži. "Tohle bude bolet trochu víc než jen "trošku"."
"To je důvod, proč jsem tu já." Připomněla se Afrodita. "Přidržím tě, abys nikoho nepraštila, až se budeš svíjet v bolestech, a nezničila Dariův plán." Zaváhala a pak dodala. " Ale musíš vědět, že jestli zešílíš z té agonie a znovu mě kousneš a já to neudržím, pustím to rovnou na tebe."
"Afrodito, já tě nechci pokousat. Znovu." Řekla Stevie Rae.
"Dopovíte si to potom." Ukončila jsem to já.
Před tím než Darius rozcupoval to, co zbylo z košile Stevie Rae, řekl. "Kněžko, musím obnažit tvůj hrudník."
"Upřímně, přemýšlela jsem o tom ,když si pracoval na mých zádech. Jsi něco jako doktor, ne?"
"Všichni Erebovi synové byli školeni v oblasti medicíny, takže se můžeme postarat o naše zraněné bratry." Na chvíli uvolnil přísný výraz a usmál se na ni.
"V tom případě, ano, můžeš mě brát jako doktora."
"Potom mi nevadí, že uvidíš moje prsa. Doktoři jsou trénovaný, aby je nezajímal tenhle druh věcí."
"Doufám, že jeho trénink nebyl moc důkladný." Zamumlala Afrodita.
Darius na ni letmo mrkl. Já jsem zatím škytla, to přinutilo Stevie Rae škytnout a proudící vzduch jí způsobil bolest. Pokusila se na mě konejšivě usmát, ale byla příliš bledá a roztřesená, aby to skryla.
To byl okamžik, kdy jsem se vážně začala strachovat. Zpátky na škole noci nemrtvý - mrtvý Stark následoval Neferetiny krvavé rozkazy a zastřelil Stevie Rae, jejíž krev se rozstříkla ven z těla alarmujícím tempem tak rychle, že to za chvíli vypadalo, že krvácí sama země, což splnilo to pitomé proroctví k osvobození debilního padlého anděla, Kalony, z jeho kvazilion let dlouhého vězení ze země. Stevie Rae vypadala, jakoby všechna krev z jejího těla byla na zemi a přes to byla až doteď docela v pohodě a byla na nohou, s věčně otevřenou pusou a hlavně při vědomí, dokud se nám před očima nezměnila na přízračné bílé nic.
"Můžem, Zoey?"Zeptal se Darius, čímž mě zaskočil.
Strach rozdrkotal moje zuby tak moc, že se mi sotva povedlo zakoktat. "J..jo."
"Stevie Rae?" Zeptal se jemně," Jsi připravená?"
"Nejvíc, kdy jsem byla, hádám. Ale můžu ti říct, že si opravdu přeju, aby se mi přestávaly stávat věci jako tohle."
"Afrodito?" Podíval se dál k ní.
Afrodita se pohnula, takže teď klečela na podlaze u pření části postele a držela obě předloktí Stevie Rae. "Snaž sebou moc nemlátit." řekla na Stevie Rae.
"Pokusím ccssss zat…se"
"Na tři" Řekl Darius s připravenými nůžkami ke stříhání.
"Raz…dva…tři!"
Pak se všechno událo rychle. Ustřihl konec šípu, jako by to byla malá větvička.
"Ovaž to!"Zaštěkal na mě rozkaz a já položila obvaz na malou díru po šípu, který pořád trčel z jejího hrudníku přímo mezi jejíma prsama, když se otočil k jejím zádům. Její oči byly pěvně zavřené. Dýchala krátkými nádechy, které jí způsobovaly zase bolest a z obličeje jí tekl pot.
"Znovu na tři, tentokrát budeš tlačit proti konci šípu." Řekl Darius. Chtěla jsem to všechno zastavit a zakřičet Ne! jen ji prostě vezmeme a s větší šancí ji dostaneme do nemocnice, ale Darius už začal odpočítávat. "Raz…dva…Tři!"
Strčila jsem do čerstvě ustřihnuté konce šípu stejně s Dariem a opírala jsem se jednou rukou o rameno Stevie Rae. Vytlačovala jsem šíp z jejího těla s jedním rychlým hrozně znějícím zvukem a trhla jsem sebou.
Stevie Rae křičela. I já. A taky Afrodita. A pak se Stevie Rae zhroutila do mé náruče.
"Drž ten obvaz na tom zranění" Darius rychle a účinně vyčistil nový otvor v zádech Stevie Rae. Pamatovala jsem si pořád opakovat. "To je v pohodě. V pohodě. Je to venku. Máš to za sebou…"
Když se na to zpátky ohlížím, pamatuju si, že Afrodita a já jsme brečely. Stevie Rae si položila hlavu o moje rameno, takže jsem jí neviděla do obličeje, ale cítila jsem vlkost potu prosakující dolů po její košili. Když ji Darius jemně zvedl a položil na postel, aby ji mohl zakrýt ránu, aby se mohla začít hojit, u cítila jsem skrz sebe příval čistého strachu.
Ještě nikdy jsem neviděla nikoho, kdo by byl tak bledý jako Stevie Rae - kohokoli, kdo by ještě žil. Její oči byly pevně zavřené, ale po tvářích jí rudé slzy dělaly ošklivé stopy, které byly jemně růžové, oproti její téměř bezbarvé kůži.
"Jsi v pořádku, Stevie Rae?" Viděla jsem její hrudník zvedat a zase klesat, ale neotevřela oči a ani nevydala zvuk.
"Já jsem…ještě…tady." Zašeptala slova s dlouhými přestávkami.
"Ale…jako byste…všichni….nade…mnou…pluli."
"Nekrvácí." Řekla Afrodita tichým hlasem.
"Už nemá, čím krvácet."Pronesl Darius, když ji vyměnil nový obvaz.
"Šíp minul srdce." Řekla jsem." Jeho cílem nebylo ji zabít. Chtěl jen její krev."
"Ve skutečnosti máme štěstí, že mláděti chyběl jeho dar." Řekl Darius.
Jeho slova mi pořád vířila v hlavě, protože jsem věděla něco, co nikdo z ostatních nevěděl, že bylo nemožné, aby Stark ztratil svoje schopnosti. Jeho dar od Nyx byl, že nikdy neminul cíl, takže vždycky trefil to, na co zamířil a to i v případě, že to mělo strašné následky. Naše bohyně mi řekla, že jakmile jednou daruje dar, už si ho nikdy nevezme zpět, takže i když Stark zemřel a vrátil se jako pokroucená verze sama sebe, stejně by ji mohl trefit do srdce a zabít, kdyby to byl jeho záměr. Takže, znamenalo to, že v něm zbylo víc lidského než jak vydává najevo? Zvolal moje jméno, on mě poznal. Zachvěla jsem se, poznávající chemii, která mezi námi jiskřila těsně než zemřel.
"Velekněžko? Posloucháš mě?" Hleděli na mě Darius s Afroditou.
"Oh, pardon. Pardon. Jen jsem myslela na…"Nechtěla jsem jim vysvětlovat, že jsem přemýšlela o klukovi, který skoro zabil moji nejlepší kámošku. Ještě pořád jsem to nechtěla vysvětlovat.
"Velekněžko, říkal jsem, že pokud Stevie Rae nedostane krev, může jí toto zranění, které těsně minulo srdce, způsobit její smrt." Erebův syn zavrtěl hlavou, zatím co pozoroval Stevie Rae. "A taky ti nemůžu jistě zaručit, že se vyléčí, ale kdyby byla jedním z Erebových synů, byl bych velmi znepokojen."
Zhluboka jsem se nadechla a připravila před tím než jsem to řekla. "Dobře. Takže. Zapomeňme na dvojčata a jejich krevmobil. Kousni mě." Řekla jsem na Stevie Rae.
Její víčka se se zachvěním otevřela a jí se nějak podařil náznak úsměvu. "Lidskou krev, Zoey." řekla bez toho, aby znovu zavřela oči.
"Asi má pravdu. Lidská krev má na nás vždycky větší účinek než od mláděte nebo dokonce od upíra." Řekl Darius.
"No, tak já půjdu a přivedu dvojčata." Řekla jsem, aniž jsem věděla, kam bych měla běžet.
"Čerstvá krev by fungovala líp než ty chabé zmražené pytlíky." Řekl Darius.
Nenaznačil to sice moc jasně, ale Afrodita to pochopila.
"A do prdele! To jako, že jí mám dovolit, aby se ze mě napila? Zase?"
Nenaznačil to sice moc jasně, ale Afrodita to pochopila.
"A do prdele! To jako, že jí mám dovolit, aby se ze mě napila? Zase?"
Mrknula jsem, protože jsem si nebyla jistá o tom, co říct. Naštěstí Darius přišel jako záchrana.
"Zeptej se sama sebe, co by ti tvá bohyně na to odpověděla." Řekl.
"No, sakra. Ona je jeden z těch hodných klaďasů, co mi opravdu, ale opravdu, pije krev. Doslova." Povzdechla si a vyhrnula jeden rukáv ze svých černých sametových šatů. Podržela zápěstí před obličejem Stevie Rae a řekla. "Dobře. Do toho. Napij se. Ale dlužíš mi. Znovu. A netuším, proč jsem já ta jediná, kdo tě udržuje při životě. Vždyť já tě ani…" Její slova přešlo to tichého mručení.
Ještě pořád mě znepokojuje to, co následovalo. Když Stevie Rae popadla Afroditu za paži, viděla jsem, jak se jí změnil celý výraz. Okamžitě se změnila z mé nejlepší kamarádky na divokou cizinku. Její oči zazářily ošklivě tmavou červení a s děsivým sykotem se vrhla na Afroditino zápěstí.
Pak se Afroditino mručení změnilo na znepokojivě smyslné sténání a její oči se zavřely, společně se zuby Stevie Rae, zabořující se tak snadno skrz její kůži. Tohle Afroditě způsoboval horký pulzující pramínek krve, a podobně přinutila krev Stevie Rae ji hladově olizovat a polykat jako predátor.
Dobře, ano. Bylo to znepokojující a hnusný, ale taky to bylo podivně erotický. Vím, že to přináší příjemné pocity - to musí. Takoví prostě upíři jsou. Dokonce napití jen od mláděte, způsobí tomu pokousanému (člověku) a pijícímu (mláděti) velmi reálné sexuální potěšení.
Je to způsob, jak přežíváme. Staré pověsti o upírech, trhání hrdlech a unášení obětí za pomoci síly jsou poněkud úzkoprsý - no, někoho asi upíři dost nasrali. A pak, i kdyby mu nebo jí to hrdlo roztrhli, tak by se to tomu člověku s největší pravděpodobností líbilo.
Každopádně, jsme to, co jsme. A z pozorování toho, co se děje se Stevie Rae a Afroditě, bylo jasné, že u červených upírů rozhodně funguje ten celý pro - člověka - příjemný jev. Myslím tím, že se Afrodita sugestivně opřela o Daria, který ji objal kolem ramen a sklonil se, aby ji políbil, zatímco Stevie Rae pokračovala v sání na jejím zápěstí.
Pusa mezi Dariem a Afroditou byla tak vášnivá, že jsem skoro viděla jiskry, které mezi nimi létají. Darius ji držel jemně její ruku, aby ji Stevie Rae nevykloubila. Afrodita ho objala svou volnou ruku a svou otevřeností mu ukázala, jak moc mu věří. Cítila jsem se provinile, když jsem je sledovala, i když to byla neuvěřitelná krása, co se mezi nimi dělo.
"Ehm. Trapas."
"Vážně. Já bych mohla žít i bez toho, abych tohle viděla."
Odtrhla jsem pohled od Stevie Rae a ostatních a všimla si dvojčat postávajících právě ve dveřích. Erin držela několik balíčků něčeho, co očividně byly pytlíky krve. Shaunee držela láhev nějakého červeného vína a obyčejnou sklenici z kuchyně, do které si máma dávala ledový čaj.
Kolem nich prošla Běnka vrtící ocasem následovaná Jackem.
"Pro boha, holka s holkou, zatím co kluk využívá situace." Řekl Jack.
"Zajímavé…k zamyšlení. Některým klukům by to přišlo vážně sexy." Damien vešel do místnosti za Jackem a držel papírový pytlík a zíral na Stevie Rae, Afroditu a Daria jako na nějaký zajímavý vědecký experiment.
Mariovy se podařilo ukončit pusu, přitáhl si Afroditu blíž k jeho hrudi.
"Kněžko, bude se cítit ztrapněná." řekl mi tichým naléhavým hlasem. Nevěděla jsem ztrácet čas na úžas jestli myslí Afroditu nebo Stevie Rae. Než dokončil větu, tak už jsem se otáčel směrem k dvojčatům.
"Já to vezmu." Řekla jsem a sebrala pytlík s krví Erin. Odtrhla jsem jejich pozornost od scény na posteli, použila zuby k otevření pytlíku s krví, jako by to byl pytlík bonbonů, s jistotou, že se mi pěkná část krve dostala do pusy. "Podrž mi skleničku." Řekla jsem Shaunee. Udělala, co jsem po ní chtěla, i když s trochu vyjukaným pohledem. Bez jakékoli pozornosti k ní jsem přelila většinu krve do sklenice s olíznutím rtů, na kterých zbyla ještě trocha krve. Úmyslně jsem sáček obrátila vzhůru nohama a vysrkala zbytek krve. Pak jsem od ní vzala sklenici s krví. "A teď víno." Řekla jsem. Láhev už byla zatím otevřená, takže na Shaunee zbylo jen vyndat špunt. Zdvihla jsem sklenici. Naplnila jsem ji asi ze tří čtvrtin, takže nezabralo moc času dolít víno a plně naplnit sklenici. "Dík." Řekla jsem rázně, otočila jsem se a kráčela zpátky k posteli.
S ráznou chůzí profesionála jsem chytila Afroditu za její rameno, přitáhla a vyprostila od Stevie Rae z překvapivě jemného uchopení. Zdrženlivě jsem si před ni stoupla, bránící tím ve výhledu na moji skoro nahou nejlepší kámošku
malému zírajícímu davu - dvojčatům, Damienu a Jackovi.
Stevie Rae se na mě zamračila se zářícíma očima se kousla do rtu a ukázala tak krví zarudlé zuby. I když jsem byla překvapená, že vypadá jak příšera, promluvila jsem klidným hlasem a ještě jsem přidala pohlazení. "Dobře, to stačí. Zkus tohle."
Stevie Rae na mě zavrčela.
Bylo zvláštní, že Afrodita udělala zvuk, který se dost podobal zavrčení Stevie Rae. Co to dopr? Chtěla jsem se otočit na Afroditu, abych viděla, co s ní je, ale věděla jsem, že bude nejlepší, když se budu soustředit na moji nejlepší kamarádku - která na mě vrčela.
"Řekla jsem dost!" Vyštěkla jsem hlasem potichu a doufala, že moje slova neslyšel nikdo za mnou. "Seber se, Stevie Rae. Měla jsi dost od Afrodity. Pij. Tuhle. Teď." Jasně jsem oddělovala slova a podala jí do ruky směs krve a vína.
Změna obličeje ji přejela po tváři, zamrkala a rozostřeně se na mě podívala. Vedla jsem jí ruku se sklenkou k jejím rtům a jakmile zachytila vůni, začala sklenici otáčet dolů. Žíznivě se napila, takže jsem si mohla dovolit podívat se na Afroditu. Stále v Dariově náručí, vypadala pořádku, i když víc než jen trochu omámená a sledovala s vykulenýma očima Stevie Rae.
Cítila jsem mrazení v zádech z překvapeného výrazu na Afroditině obličeji, což se ukázalo jako dobrá předtucha, že se něco stane. Ale pak jsem otočila pozornost k mým zírajícím přátelům. "Damiene,"promluvila jsem ostře, " Stevie Rae potřebuje nějaké tričko. Najdeš jí nějaké?"
"Koš na prádlo. Tam jsou nějaká čistá trička." Řekla Stevie Rae mezi doušky. Zněla a vypadala zase mnohem víc sama sebou. S třesoucí rukou ukázala na hromádku věcí. Damien přikývl a rychle přešel místností.
"Ukaž mi své zápěstí."Řekl Darius Afroditě.
Beze slova se otočila zády k vytřeštěným dvojčatům a Jackovi a dala svoji paži Mariovi, takže jsem byla jediná, která viděla, co jí vážně dělá. Erebův syn přiložil její zápěstí ke svým ústům. Aniž by z ní spustil oči, jeho jazyk se pohyboval po místech, kde ještě zbyly šarlatové kapky. Její dech se uklidnil a já viděla, že se ještě chvěje, a v ten moment, kdy se jí dotkl svým jazykem, se jí krev začala srážet. Sledovala jsem to dost zblízka, takže mi neuniklo, jak se v Dáriových očích objevilo překvapení.
"A do prdele," Slyšela jsem Afroditu k němu tiše promluvit. "Je to pravda, že jo?"
"Je to pravda" Odpověděl tichým hlasem jen pro ni.
"Do prdele!" Opakovala Afrodita s rozrušeně.
Darius se usmál a já uviděla záblesk pobavení v jeho očích. Pak ji jemně políbil zápěstí a řekl: " To nevadí. Na nás to nebude mít účinek."
"Slibuješ?" Tiše zašeptala.
"Dávám ti své slovo. Vedla sis dobře, má krásko. Tvoje krev jí zachránila život.
Na chvíli jsem si všimla Afroditiného nestřeženého obličeje. Lehce zavrtěla hlavou a její úsměv byl s příměsí upřímného překvapení a více než trochou sarkasmu. "Proč musím pořád zachraňovat to nemehlo Stevie Rae, to vážně nevím. Všechno, co k tomu můžu říct je to, že jsem bývala fakt strašně hrozná, takže mám ještě celou hromadu sraček, kterou musím napravit." Odkašlala se a hřbetem třesoucí se ruky si otřela čelo.
"Nechceš se napít?" Zeptala jsem se, udivená, o čem že to ti dva mluvili, ale nechtěla jsem se ptát jen proto, že očividně nechtěli, aby to věděli všichni v místnosti.
"Ano" Překvapila mě Stevie Rae, tím že odpověděla.
"Tady máš košili." Řekl Damien. Už se blížil k posteli, když spatřil Stevie Rae, která ještě naprázdno polykala a která byla částečně nahá, tak odvrátil oči.
"Díky." Trochu jsem se na něj usmála, vzala od něj košili a hodila ji po Stevie Rae. Pak jsem se otočila zpátky k dvojčatům. Spolknutá krev začala v mém těle reagovat a únava, která mě srážela k zemi od té doby, co jsem přivolala všech pět živlů a musela je ovládat, jakmile jsme utíkali ze školy noci, se zmírnila dostatečně na to, abych mohla zase přemýšlet. "Dobře, lidi, přineste sem tu krev a víno. Máte ještě jinou skleničku pro Afroditu?"
Než se zmohli na odpověď, Afrodita promluvila: "Oh, pro mě žádnou krev. Mám k tomu jen jedno slovo: odporný. Ale brala bych něco ostřejšího."
"Nepřinesem jí jinou sklenici," Řekla Erin. " Bude muset pít z flašky jako dělník."
"Omlouvám se, trochu." Řekla Shaunnee neupřímně a podala jí láhev. "Takže, jako člověk, povíš nám něco o tom, jaké to je, když ti upír saje krev?"
"Jo, zvídavé mysli chtějí vědět,
protože si vypadala, že se ti to moc líbí, a my nevěděly, že z toho budeš tak hotová."
"To jste vy, siamky, nedávaly žádnou pozor na upíří sociologii?" Řekla Afrodita předtím než zdvihla láhev a napila se z ní.
"No, já jsem četl fyziologickou sekci v Průvodci pro mláďata." Řekl Damien. Upíří sliny obsahují srážecí a protisrážecí složky, potom endorfiny, které působí na oblasti příjemných věcí v mozku člověka i upíra. Víte co, Afrodita má pravdu. Vy dvě byste vážně měly dávat větší pozornost v hodinách. Škola má být víc než jen společenské akce." Skončil upjatě, zatímco Jack s nadšením přikývl.
"Víš, ségra, se všemi těmi událostmi nahoře - propuštění zlovolného padlého anděla a jeho hrdlořezů - a škola noci v pěkně panickém režimu, za těchto okolností by škola nemusela chvíli fungovat." Řekla Shaunee.
"Skvělá připomínka, ségra." Kývla Erin. "Což znamená, že nepotřebujeme na tu chvíli královnu Damienu a její výchovu."
"Takže bychom mohli, já nevím, ho třeba uzemnit a vytahat za vlasy? Co ty si o tom myslíš?" Zeptala se Shaunee.
"To zní jako zábava." Přitakala Erin.
"Skvělý. Já tady chlastám levný víno z flašky. Miss Slečna upír ze Země si do mě prostě kousla - zase. A teď ještě budu svědkem blbostí pakoního stáda." Znělo to mnohem víc než její ježibabí část, Afrodita si dramaticky povzdechla a svalila se na konec postele vedle Daria." No aspoň, že když jsem člověk, tak se můžu opít. Možná bych tak mohla zůstat příštích pár deset let nebo tak nějak."
"Pro to nemám dost vína." Všichni jsme upřeli zrak na červené mládě, které vešlo do místnosti, následováno dalšími, kteří byli schovaní za ní ve stínu. "A to není žádný levný červený. Nevyrábím nic levnýho."
Všichni ostatní obrátili svou pozornost na červené mládě, jak mluvilo, ale já jsem sledovala Afroditino remcání na dvojčata (a chystala se zvednout a všem říct, aby zmlkli) a taky jsem zahlédla krátký záblesk, který vypadal jako směs rozpaků a nepohodlí, která přejela po Afroditině tváři, než zase zmizela a ona řekla chladně. "Pakoní stádo,
tohle je Venuše. Pitomý dvojčata a Damiene, vy byste si měli vzpomenout na moji ex - spolubydlící, která zemřela asi před šesti měsíci."
"Vlastně se zdá, že zprávy o mojí smrti byly předčasné," řekla pohledná blondýnka jemně. Pak se stalo něco naprosto bizardního. Venuše se zastavila a začichala do vzduchu. Myslím to doslova, zvedla bradu a několikrát se nadechla přibližně Afroditiným směrem. Červení, kteří byli pořád schovaní za ní, následovali jejího příkladu a já jsem viděla, jak taky začenichali. Pak se Venušiny modré oči rozšířily a pobaveným hlasem pronesla: "No…takže…no…jak zajímavé."
"Venuše, nic ne- " Začala Stevie Rae, ale Afrodita ji přerušila.
"Ne, to je fuk. Stejně by na to asi každý přišel."
S nemilým úsměvem blondýna pokračovala: "Chtěla jsem právě říct, jak je zajímavé, že se Stevie Rae a Afrodita otiskly."
2024 ©