Percy Jackson - Zloděj blesku

12. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 989× | komentáře: 0
T
u noc nám bylo dost mizerně.
Utábořili jsme se v lese, necelých sto metrů od hlavní silnice, na mokřinaté pasece, kterou místní mládež očividně využívala na mejdany. Země byla posetá pomačkanými plechovkami od coly a obaly z rychlého občerstvení.
Vzali jsme si trochu jídla a deky z podniku tetičky Em, ale netroufali jsme si zapálit oheň a usušit vlhké šaty. Lítice a Medúza nám na jeden den zajistily dost vzrušení. Nechtěli jsme přilákat nikoho dalšího.
Rozhodli jsme se, že budeme spát střídavě. Dobrovolně jsem si vzal první hlídku.
Annabeth se stočila na přikrývkách a jakmile si položila ... číst dál

11. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1120× | komentáře: 0
N
a jednu stranu je dobré vědět, že existují řečtí bohové, protože máš aspoň na koho svést, když se věci nedaří. Například když utečeš od autobusu, který zrovna napadly nestvůrné babizny a do kterého udeřil blesk, a k tomu všemu ještě prší. Většina lidí by si pomyslela, že je to zkrátka smůla. Coby polokrevný chápeš, že se nějaká božská síla fakt snaží zkazit ti den.
Takže teď jsme si my tři, Annabeth, Grover a já, vykračovali lesem na břehu řeky Hudson v New Jersey. Světla města New York zbarvovala noční nebe za námi do žluta a v nose nás pálil pach řeky.
Grover se třásl a hýkal, zorničky ... číst dál

10. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1145× | komentáře: 0
B
alení mi netrvalo dlouho. Rozhodl jsem se, že nechám Mínótaurův roh ve srubu. Do batohu, který mi našel Grover, mi tedy zbývalo nacpat jenom náhradní oblečení a kartáček na zuby.
Ze zásob tábora mi přidělili sto dolarů v penězích smrtelníků a dvacet zlatých drachem. Ty mince byly velké jako skautské sušenky a na jedné straně nesly podoby různých řeckých bohů a na druhé Empire State Building. Staré drachmy smrtelníků bývaly stříbrné, řekl nám Cheirón, ale obyvatelé Olympu neužívali nikdy nic horšího než ryzí zlato. Cheirón nám vysvětlil, že by se ty mince mohly hodit při mimosmrtelných tra... číst dál

9. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1214× | komentáře: 0
D
ruhý den ráno mě Cheirón přestěhoval do srubu číslo tři.
Nemusel jsem se o něj s nikým dělit. Měl jsem spoustu místa na všechny svoje věci: na Mínótaurův roh, jednu sadu náhradního oblečení a na pytlík s toaletními věcmi. U večeře jsem mohl sedět u vlastního stolu, vybírat si všechny aktivity, vyhlašovat si večerku, kdy se mi zachtělo a neposlouchat nikoho jiného.
A bylo mi z toho úplně mizerně.
Zrovna když mi připadalo, že mě přijali, když jsem cítil, že jsem v jedenáctce doma a můžu být normální dítě - nebo aspoň tak normální, jak se dá, když je člověk polokrevný - oddělili mě, jako byc... číst dál

8. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1235× | komentáře: 0
P
říštích několik dní jsem si zvykl na dennodenní koloběh, který by mi připadal skoro normální, kdyby mě nevyučovali satyrové, nymfy a kentaur.
Každé ráno jsem měl lekci starořečtiny od Annabeth, povídali jsme si o bozích a bohyních v přítomném čase, což bylo docela zvláštní. Zjistil jsem, že Annabeth se s mou dyslexií nemýlila: starořečtina pro mě na čtení nebyla tak těžká. Aspoň ne těžší než angličtina. Po několika dopolednech jsem dokázal překoktat pár veršů z Homéra a ani mě to nijak zvlášť nebolelo.
Zbytek dne jsem střídal venkovní aktivity a hledal něco, v čem bych vynikl. Cheirón se ... číst dál

7. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1098× | komentáře: 0
Zvěsti o záchodovém incidentu se okamžitě rozšířily. Kamkoli jsem šel, táborníci si na mě ukazovali a mumlali něco o toaletní vodě. Nebo možná jenom zírali na Annabeth, ze které pořád ještě kapalo. číst dál

6. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1411× | komentáře: 0
J
akmile jsem strávil, že můj učitel latiny je kůň, podnikli jsme příjemnou prohlídku tábora, ale dával jsem si pozor, abych nešel za ním. Párkrát jsem měl službu při sbírání výkalů na průvodu při Dni díkůvzdání a Cheirónově zádi jsem bohužel nevěřil tak jako jeho předku.
Minuli jsme volejbalové hřiště. Několik táborníků do sebe strčilo. Jeden ukázal na Mínótaurův roh, který jsem si nesl. Jiný řekl: "To je on."
Většina obyvatel tábora byla starší než já. Jejich kamarádi satyrové byli větší než Grover a všichni pobíhali v oranžových tričkách s nápisem TÁBOR POLOKREVNÝCH a s odhalenými chlupa... číst dál

5. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1147× | komentáře: 0
M
ěl jsem podivné sny plné domácích zvířat. Většina z nich mě chtěla zabít. Zbytek chtěl nakrmit.
Musel jsem se několikrát probudit, ale z toho, co jsem slyšel a viděl, jsem nebyl moudrý, takže jsem prostě zase ztratil vědomí. Pamatuju si, že jsem ležel na nějaké měkké posteli a krmili mě po lžičkách čímsi, co chutnalo jako máslový popcorn, jenže to byl pudink. Skláněla se nade mnou ta holka s kudrnatými blonďatými vlasy a šklebila se, když mi lžičkou stírala kapky jídla z brady.
Když viděla, že mám otevřené oči, zeptala se: "Co se stane při letním slunovratu?"
Podařilo se mi zaskřehotat: "... číst dál

4. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1088× | komentáře: 0
Ř
ítili jsme se nocí po temných venkovských silnicích. Do auta se opíral vítr. Čelní sklo bičoval déšť. Nevím, jak mohla máma něco vidět, ale nespouštěla nohu z plynu.
Ve světle blesku jsem se pokaždé podíval na Grovera, který seděl vedle mě na zadním sedadle, a uvažoval jsem, jestli jsem se nezbláznil nebo jestli na sobě nemá nějaké kalhoty z chlupatého koberce. Ale ne, ten pach byl stejný, jak jsem si ho pamatoval z výletů s mateřskou školkou do zoo - lanolin vycházející ze srsti. Pach vlhkého zvířete ze statku.
Jediné, co jsem dokázal říct, bylo: "Takže ty a máma… vy se znáte?"
Grover za... číst dál

3. kapitola

Jinny (») | 2. 6. 2011 | přečteno: 1184× | komentáře: 0
Teď se musím přiznat: jakmile jsme dojeli na autobusové nádraží, Grovera jsem se zbavil. číst dál